Již v roce 1903 pracovala v Mostě česká kazatelská stanice evangelického sboru h.v. v Krabčicích. Po řadě peripetií byla roku 1933 obnovena a již 7. října 1933 vznikla filiálka sboru ČCE v Lounech. Ta se sloučila s filiálním sborem v Litvínově. Když se připojil duchcovský sbor ochranovské JB, ustavil se v Mostě k 1. září 1938 samostatný sbor.

Barokní synagoga z roku 1760 byla v roce 1870, podle návrhu architekta Františka Schmoranze, přestavěna v novorománském slohu. V témže období byla, roku 1866, v sousedství postavena budova židovské školy, která byla zároveň až do 2. světové války sídlem rabína.

Jako synagoga byla budova postavena v roce 1825, na místě starší synagogy doložené v Habrech už k roku 1648. Těsně před 2. světovou válkou budovu přenechala místní židovská obec evangelické církvi. Po úpravě se zde od roku 1942, za faráře (1927-1947) Jana Smetany, konaly bohoslužby kazatelské stanice sboru ČCE ve Vilémově - nejdéle do roku 1967.

V Jilemnici působila již od roku 1874 kazatelská stanice luterského (a.v.) sboru v Křížlicích, za faráře (1864-1895) Bohdana Kutlíka (1838-1925), která se v roce 1904 stala filiálním sborem. Od roku 1916 působila v Jilemnici také kazatelská stanice reformovaného (h.v.) sboru z Libštátu.

Busta majitele Moravské Třebové Ladislava Velena z Žerotína (1579-1638) a jeho manželky Bohunky z Kunovic byla odhalena na nádvoří moravskotřebovského renesančního zámku 7. prosince 2019, v den 440. výročí Žerotínova narození v Břeclavi.

Busta J. A. Komenského byla ve výklenku bývalé školy z roku 1834, rozšířené v roce 1884, umístěna patrně již před rokem 1918. Roku 2009 byla poničena vandaly, znovu se do výklenku vrátila v obnovené podobě 28. března 2015, ve výroční den narození Komenského. Nápis ´Bohu a vlasti´ nad výklenkem byl odstraněn v padesátých letech 20. století.

Pomník stojí ve Školní ulici, kdy zde byl začátkem července 1919 odhalen při příležitosti 504. výročí Husovy smrti na hranici v Kostnici. Na žulovém kameni je nápis ´Husovo zátiší 1415 = 1919´.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Senicích. Čeněk Fiala (1872-1930), rodák z Kolína, byl po vikariátu v Novém Městě na Moravě a ve Velimi krátce (1900-1902) farářem reformovaného (h.v.) evangelického sboru v Sázavě a nato v letech 1902-1930 farářem zdejšího, původně h.v., sboru ve Velenicích.

Husův památník byl na evangelickém hřbitově umístěn při 500. výročí reformátorovy smrti v roce 1915. Autorem byl akademický sochař Josef Kříž. V roce 2015 byl renovován.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Pozděchově. Jan Češek (1831-1887), rodák z Hošťálkové, byl nejprve druhým farářem evangelického luterského sboru v Rybníkách (1853-1858). Jako vikář působil postupně v Brně, Uherské Skalici, Vsetíně a Jasenné. V roce 1870 se stal prvním farářem právě ustaveného sboru a.v. v Pozděchově (1870-1887).