V Jilemnici působila již od roku 1874 kazatelská stanice luterského (a.v.) sboru v Křížlicích, za faráře (1864-1895) Bohdana Kutlíka (1838-1925), která se v roce 1904 stala filiálním sborem. Od roku 1916 působila v Jilemnici také kazatelská stanice reformovaného (h.v.) sboru z Libštátu.
Po…
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Pozděchově. Jan Češek (1831-1887), rodák z Hošťálkové, byl nejprve druhým farářem evangelického luterského sboru v Rybníkách (1853-1858). Jako vikář působil postupně v Brně, Uherské Skalici, Vsetíně a Jasenné. V roce 1870 se stal prvním farářem právě…
Náhrobek v evangelické části hřbitova na Vsetíně. Gustav Winkler (1860-1927), rodák z luterské fary, byl nejprve sedm let (1887-1894) farářem v Haliči a další tři roky v rodné Jasenné. V letech 1897-1922 působil na zdejším luterské dolním sboru, odkud přešel do sboru - již ČCE - v Hošťálkové (…
V roce 1782, za prvního tolerančního kazatele (1781-1784) Jana Hrdličky (1741-~1810) byla toleranční fara postavena vedle budoucího kostela spolu s budovou evangelické školy, ve které se během dalšího roku, po dobu stavby kostela, konaly bohoslužby.
Současná patrová budova fary postavená v…
Po vzrušených a bolestných událostech nepravého tolerančního patentu v roce 1777 se po skutečném vyhlášení ´tolerance´ 13. října 1781 ustavil v Ratiboři jeden z prvních evangelických sborů, potvrzený již 11. února 1782. Do podzimu se bohoslužby konaly ve stodole. V Ratiboři se přihlásili k…
Toleranční evangelická škola vznikla už roku 1786, potvrzena byla teprve 13. března 1789, patrně za 1. tolerančního kazatele (1783-1792) Jana Michnaye. V roce 1790 bylo postaveno dřevěné školní stavení, z materiálu po 1. toleranční modlitebně.…
Pamětní deska Jiřího Sarganka (1702-1743), rodáka z Dolní Suché, byla umístěna na budově fary Slezské evangelické církve a.v. v havířovské čtvrti Prostřední Suchá v roce 1993. Český a polský text doplňuje polsky ve spodní části informace, že pamětní deska zde byla umístěna v roce 250. výročí…
Jeden ze šesti ´kostelů milosti´ (Gnadenkirche), dostavěný v roce 1718 jako kostel Kristova kříže, byl postaven na základě Alttrandstädtské dohody z 1. září 1707, kterou švédský král Karel XII. donutil císaře Josefa I. uvolnit protireformační poměry ve Slezsku, a podle navazujícího Exekučního…
V roce 1820 vznikl v Jablonci už ´potoleranční´ německojazyčný evangelický luterský (a.v.) sbor; jako filiální při českém sboru a.v. v Křížlicích, za křížlického faráře (1813-1820) Jana Molnára (1765-1828). V roce 1838 se ustavil samostatný sbor. V letech 1833-1837 byla postavena modlitebna, k…
Evangelický kostel postavila německá luterská komunita v letech 1875-1880 jako trojlodní baziliku s polygonální pětibokou apsidou v novorománském slohu, podle projektu chebského architekta Karla Haberzettla. Slavnostně jej otevíral český superintendent a.v. (1874-1889) Daniel Theofil Molnár (…
Toleranční faru si evangelický německojazyčný a.v. sbor postavil v letech 1784-1785; roku 1822 ji nahradila nová budova. Současná fara byla postavena v roce 1882, za faráře (1823-1884) Jana Szepessyho. Roku 1888 byla budova zvýšena do patra.
Roku 1919 se suchdolský sbor stal součástí…
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Suchdole (Zauchtel). Jan Szepessy (1797-1884), rodák ze Sobotiště na Slovensku, syn seniora Michala Szepessyho, byl farářem německojazyčného evangelického a.v. sboru v Suchdole po dlouhé období 1823-1884. V letech 1834-1884 byl i seniorem Suchdolského…
V Křišťanovicích (Christdorfu, tehdy Křesťanovicích) byla v roce 1782 bez úředního povolení postavena kamennodřevěná toleranční modlitebna. V období 1782-1849 zde působila filiálka německojazyčného evangelického a.v. sboru v Holčovicích. V roce 1842 byla zřízena evangelická škola, která zanikla…
Náhrobek na evangelickém hřbitově a.v. v Libštátě na Hořením konci. Prvním kurátorem právě zřízeného (1867) luterského evangelického (a.v.) sboru v Libštátě byl zvolen Josef Císař (1823-1868). Nepochybně náhle zemřel koncem následujícího roku ve věku 45 let.
Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Petr Marušiak (1852-1929), rodák od Liptovského Mikuláše, se stal po vikariátech ve slovenských sborech a.v. dlouholetým farářem v Libštátě.
Nejprve působil 40 let jako farář libštátského luterského (a.v.) sboru (1878-1918) a nato,…
Holčovice, čp 44
Bývalá evangelická fara, dnes sídlo Obecního úřadu, byla postavena v letech 1785-86. Je to patrová stavba obdélného půdorysu s mansardovou střechou z období pozdního baroka s prvky raného klasicismu. Vnitřní dispozice je centrálně rozdělená chodbou, vedoucí ke…
Altranstädtská úmluva z roku 1707 zaručovala i po Tolerančním patentu (1781) evangelíkům a.v. užívání místního hřbitova společně s katolíky. Až uzavření konkordátu mezi Rakouskem a papežským stolcem roku 1855 znamenalo také rozdělení dosud společných hřbitovů.
Evangelický hřbitov byl…
Evangelický toleranční luterský (a.v.) sbor, jeden ze čtyř německy mluvících tolerančních sborů na Moravě (tři luterské a unionovaný v Brně), byl v Holčovicích ustaven roku 1782. Holčovice patřily od konce 16. století evangelickému luterskému rodu Skrbenských z Hříště (patřil jim i Fulnek, kde…
Po Tolerančním patentu 1781 se v Laa ani v okolí nepřihlásil žádný evangelík, jednotlivci se do města přistěhovali až po roce 1861. Teprve v roce 1929 vznikla v Laa kazatelská stanice a roku 1933 byla ustavena filiálka z padesát kilometrů vzdáleného sboru v Korneuburgu, patřícího k Vídeňské…
V roce 1902 vznikla v Břeclavi kazatelská stanice unionovaného německého sboru v Brně, k bohoslužbám se scházela v původní modlitebně českého reformovaného společenství poblíž nádraží. V letech 1911-1912 byl na křižovatce, dnes ulic Jiráskova a Jungmannova, postaven evangelický kostel a.v.,…
Dnes evangelický kostel byl postaven ve Chmelově kolem roku 1300, původně jako klášterní Řádem Strážců Božího hrobu. Raně gotická stavba s polygonální apsidou zaklenutá křížovou klenbou je výraznou dominantou okolí. Věž byla patrně roku 1654 renesančně přestavěná. Současná okolní zeď je z 18.…