Luterství

Tzv. "dolní" evangelický kostel ve Velké Lhotě u Dačic byl původně postaven v roce 1783 jako toleranční modlitebna. Nižší, než dnes, bez věže, s menšími okny a na menším půdorysu, s jediným vchodem z jižní strany směřujícím do polí - dle přísných předpisů tolerančního patentu z roku 1781.…

Rozhodnutí o založení evangelického hřbitova v Horních Štěpanicích padlo již v roce 1858, za křížlického luterského (a.v.) faráře (1828-1863) Matouše Molnára (1799-1863) - (Almanach jubilejní ..., Praha 1881, s. 249). Vznikl nejspíše až za jeho nástupce (1864-1896) Bohdana Kutlíka (1838-1925).…

Moderní replika původní dřevěné toleranční modlitebny, kterou v období let 1786-1895 užívali v tolerančním evangelickém sboru a. v. v nedalekých Huslenkách. Kde musela být kvůli špatnému technickému stavu koncem 19. století stržena. Byla nahrazena stavbou nynějšího evangelického kostela v…

V Jilemnici působila již od roku 1874 kazatelská stanice luterského (a.v.) sboru v Křížlicích, za faráře (1864-1895) Bohdana Kutlíka (1838-1925), která se v roce 1904 stala filiálním sborem. Od roku 1916 působila v Jilemnici také kazatelská stanice reformovaného (h.v.) sboru z Libštátu.

Po…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Pozděchově. Jan Češek (1831-1887), rodák z Hošťálkové, byl nejprve druhým farářem evangelického luterského sboru v Rybníkách (1853-1858). Jako vikář působil postupně v Brně, Uherské Skalici, Vsetíně a Jasenné. V roce 1870 se stal prvním farářem právě…

Náhrobek v evangelické části hřbitova na Vsetíně. Gustav Winkler (1860-1927), rodák z luterské fary, byl nejprve sedm let (1887-1894) farářem v Haliči a další tři roky v rodné Jasenné. V letech 1897-1922 působil na zdejším luterském dolním sboru, odkud přešel do sboru - již ČCE - v Hošťálkové (…

V roce 1782, za prvního tolerančního kazatele (1781-1784) Jana Hrdličky (1741-~1810) byla toleranční fara postavena vedle budoucího kostela spolu s budovou evangelické školy, ve které se během dalšího roku, po dobu stavby kostela, konaly bohoslužby.

Současná patrová budova fary postavená v…

Po vzrušených a bolestných událostech nepravého tolerančního patentu v roce 1777 se po skutečném vyhlášení ´tolerance´ 13. října 1781 ustavil v Ratiboři jeden z prvních evangelických sborů, potvrzený již 11. února 1782. Do podzimu se bohoslužby konaly ve stodole. V Ratiboři se přihlásili k…

Toleranční evangelická škola vznikla už roku 1786, potvrzena byla teprve 13. března 1789, patrně za 1. tolerančního kazatele (1783-1792) Jana Michnaye. V roce 1790 bylo postaveno dřevěné školní stavení, z materiálu po 1. toleranční modlitebně.…

Pamětní deska Jiřího Sarganka (1702-1743), rodáka z Dolní Suché, byla umístěna na budově fary Slezské evangelické církve a.v. v havířovské čtvrti Prostřední Suchá v roce 1993. Český a polský text doplňuje polsky ve spodní části informace, že pamětní deska zde byla umístěna v roce 250. výročí…

Jeden ze šesti ´kostelů milosti´ (Gnadenkirche), dostavěný v roce 1718 jako kostel Kristova kříže, byl postaven na základě Alttrandstädtské dohody z 1. září 1707, kterou švédský král Karel XII. donutil císaře Josefa I. uvolnit protireformační poměry ve Slezsku, a podle navazujícího Exekučního…

V roce 1820 vznikl v Jablonci už ´potoleranční´ německojazyčný evangelický luterský (a.v.) sbor; jako filiální při českém sboru a.v. v Křížlicích, za křížlického faráře (1813-1820) Jana Molnára (1765-1828). V roce 1838 se ustavil samostatný sbor. V letech 1833-1837 byla postavena modlitebna, k…

Evangelický kostel postavila německá luterská komunita v letech 1875-1880 jako trojlodní baziliku s polygonální pětibokou apsidou v novorománském slohu, podle projektu chebského architekta Karla Haberzettla. Slavnostně jej otevíral český superintendent a.v. (1874-1889) Daniel Theofil Molnár (…

Toleranční faru si evangelický německojazyčný a.v. sbor postavil v letech 1784-1785; roku 1822 ji nahradila nová budova. Současná fara byla postavena v roce 1882, za faráře (1823-1884) Jana Szepessyho. Roku 1888 byla budova zvýšena do patra.

Roku 1919 se suchdolský sbor stal součástí…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Suchdole (Zauchtel). Jan Szepessy (1797-1884), rodák ze Sobotiště na Slovensku, syn seniora Michala Szepessyho, byl farářem německojazyčného evangelického a.v. sboru v Suchdole po dlouhé období 1823-1884. V letech 1834-1884 byl i seniorem Suchdolského…

V Křišťanovicích (Christdorfu, tehdy Křesťanovicích) byla v roce 1782 bez úředního povolení postavena kamennodřevěná toleranční modlitebna. V období 1782-1849 zde působila filiálka německojazyčného evangelického a.v. sboru v Holčovicích. V roce 1842 byla zřízena evangelická škola, která zanikla…

Náhrobek na evangelickém hřbitově a.v. v Libštátě na Hořením konci. Prvním kurátorem právě zřízeného (1867) luterského evangelického (a.v.) sboru v Libštátě byl zvolen Josef Císař (1823-1868). Nepochybně náhle zemřel koncem následujícího roku ve věku 45 let.

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Petr Marušiak (1852-1929), rodák od Liptovského Mikuláše, se stal po vikariátech ve slovenských sborech a.v. dlouholetým farářem v Libštátě. 

Nejprve působil 40 let jako farář libštátského luterského (a.v.) sboru (1878-1918) a nato,…

Holčovice, čp 44 

Bývalá evangelická fara, dnes sídlo Obecního úřadu, byla postavena v letech 1785-86. Je to patrová stavba obdélného půdorysu s mansardovou střechou z období pozdního baroka s prvky raného klasicismu. Vnitřní dispozice je centrálně rozdělená chodbou, vedoucí ke…

Altranstädtská úmluva z roku 1707 zaručovala i po Tolerančním patentu (1781) evangelíkům a.v. užívání místního hřbitova společně s katolíky. Až uzavření konkordátu mezi Rakouskem a papežským stolcem roku 1855 znamenalo také rozdělení dosud společných hřbitovů. 

Evangelický hřbitov byl…