(V databázi je prozatím 51 položek v této kategorii.)

Žerotínská tvrz Kralice

První zmínka o gotické tvrzi vybudované rodem Kralických z Kralic je z roku 1379. Kolem roku 1545 nechal Jindřich Kralický tvrz přestavět na renesanční zámeček, který v roce 1572 prodal svému synovci Karlu st. z Žerotína, majiteli nedaleké Náměště.

Na jaře 1578 sem byla přemístěna z…

Obnovená Jednota bratrská Herrnhut 1722

Zjara roku 1722 přivedl tesař Kristian David (1692-1751), ovlivněný luterským pietismem, první skupinu tajných, německy mluvících, ´evangelíků´ z okolí Fulneku a Suchdola nad Odrou na panství hraběte Mikuláše Zinzendorfa (1700-1760) v Horní Lužici. První strom k vybudování nového útočiště pro…

Laický kalich 1414

V kostele u Martina ve zdi, patrně 26. listopadu 1414, byla M. Jakoubkem ze Stříbra znovu po dvou staletích vysluhována eucharistie ´sub utraque speciae´=´pod obojí způsobou´ poprvé opět záměrně laikům. Laický kalich se následně stal jednoznačným symbolem české, první, reformace, který bez…

Pamětní deska na evangelické faře Třebíč

Pamětní deska byla instalována roku 1929 na západní zeď evangelické fary. Připomíná bratrské dějiny Třebíče, zejména nucený odchod obyvatel utrakvistického a bratrského vyznání do vyhnanství v roce 1629 v důsledku Obnoveného zřízení zemského (pro Moravu bylo platné od roku 1628).

Augsburský náboženský smír 1555

Augsburský mír  z 25. září 1555 je dohoda uzavřená na říšském sněmu v Augsburgu mezi protestantskými stavy a.v. a císařem Karlem V., bratrem Ferdinanda I. vládnoucího rakouským zemím, části Uher neobsazených Turky a zemím Koruny české.

Pro ´Svatou říši římskou národa německého´…

Vyznávající církev Barmen 1934

Vyznávající církev, Bekennende Kirche, bylo hnutí uvnitř evangelických církví v Německu, formující se od jara 1933 a vymezující se proti vlivu ´Německých křesťanů´, kteří po Hitlerově nástupu k moci v luterské Německé evangelické církvi převážili, takže církev přijala do svého ´…

Evangelická církev ve Slezsku 1923

Kvůli specifickým poměrům byl Toleranční patent vyhlášen ve Slezsku až v roce 1782. Na Těšínsku vzniklo 11 tolerančních sborů, které získaly luterské kazatele ze Slovenska. V 1. polovině 19. století se projevovalo vzájemné ovlivňování a spolupráce mezi různojazyčnými sbory uvnitř Moravsko-…

Altranstädtská dohoda 1707

Altranstädtskou…

Helvetské vyznání 1566

Helvetské vyznání, latinsky Confessio helvetica (Helvetia=Švýcarsko), je sepsání základních článků víry reformované části reformace, narozdíl od luterské části reformace navazující na Martina Luthera (1483-1546) a Filipa Melanchthona (1497-1560). Tato ´švýcarská´ část reformačního hnutí 16.…

Augsburské vyznání 1530

Augsburské vyznání (AV, německy Ausburger Bekenntnis, latinsky Confessio Augustana) předložily na říšském sněmu 25. června 1530 na augsburské radnici císaři Karlu V. evangelické stavy, aby se obhájily ze sektářství a bludů, jak byly obviněny roku 1529 na sněmu ve Speyeru, když vznesly…

Wittenberg 1517

Dne 31. října 1517 uveřejnil, tehdy stále ještě augustiniánský mnich, Martin Luther (1483-1546) ve Wittenbergu ´95 tezí´ určených původně k akademické debatě. Neprokazatelně měl jejich text Luther přibít na bočních dveřích wittenbergské Schlosskirche (Zámeckého kostela).

Od roku…

Jan Nepomucký 1729

Mezi lety 1340-1350 se v Pomuku nedaleko Plzně narodil v rodině rychtáře Welflina syn Jan. V letech 1383-1387 studoval v Bologni, kde získal doktorát práv. Roku 1389 byl Johánek z Pomuku jmenován generálním vikářem pražského arcibiskupství. V témže roce byl na kněžské synodě donucen odvolat…

Česká konfederace 1619

Česká konfederace je politický projekt protestantských stavů Koruny české, podle soudobého příkladu Spojených nizozemských provincií, uskutečněný Generálním sněmem v červenci 1619. Generální sněm byl zahájen 8. července slavnostními bohoslužbami v evangelickém kostele Sv. Trojice na Malé Straně…

Památník ´U kalicha´ Kutná Hora

Současný pomník, podle návrhu akademického sochaře Josefa Pospíšila, nahradil v roce 1988 předcházející, zničený v 70. letech 20. století při stavbě okolních rodinných domků. Chce být připomínkou událostí v Kutné Hoře na počátku husitského období, v letech 1419-1421.

Horníci, jak…

Bible Kralická 1579-1594

V Kralicích nad Oslavou vznikla tzv. Šestidílka, Bible kralická. Tvoří ji Blahoslavův překlad Nového zákona z roku 1564 (Blahoslav měl k dispozici také řecký text s překladem do latiny od Erasma Rotterdamského) a překlad Starého zákona, na kterém pracovali Mikuláš Albrecht z…

Bílá hora 1620

Příběh Bílé hory se odvíjí od začátku české, první, reformace (1414), spolu s příběhem početně nepatrného společenství Jednoty bratrské (1457), podepřený v 16. století reformací světovou, druhou, především v návaznosti na její luterskou větev (1517) a zčásti ovlivněný i její větví reformovanou (…

Pamětní deska Hynka Bočka Nymburk

Hynek Boček z Kunštátu a Poděbrad byl strýcem pozdějšího voleného českého krále Jiřího z Poděbrad. Pravděpodobně přímo na tomto místě byl 16. října 1426 usmrcen, což léta připomínal kamenný kříž, který byl stržen spolu s Bobnickou bránou roku 1884. Od té doby je zde umístěna pamětní…

Hradní kaple Lipnice

Kaple sv. Vavřince vznikla na nádvoří lipnického hradu, jako stavba vrcholné gotiky, v 1. polovině 14. století za pánů z Lipé. Kolem roku 1380 zřídili páni z Landštejna, dost neobvykle, při kapli kolegiátní kapitulu. Po barokní přestavbě v 17. století byla kaple zasvěcena sv. Josefovi.

Na…

Husův kámen Kostnice/Konstanz

Husův kámen (Hussenstein) odkazuje na pravděpodobné místo upálení českých mistrů Jana Husa (asi 1371-1415) a Jeronýma Pražského (1378-1416) v průběhu církevního koncilu v Kostnici (1414-1418). V roce 1868 zde byl za účasti českých poutníků při první ´národní pouti´ vztyčen tzv. bludný kámen…

´Kostel sv. Kryštofa´ Broumov

Zhruba na stejném místě, kde stojí dnešní kostel Sv. Václava, si broumovští evangelíci a.v. postavili v roce 1610, na základě Majestátu z 9. července 1609, dřevěný kostel sv. Kryštofa. Roku 1618 nechal opat broumovského kláštera Wolfgang Selender, coby majitel města, kostel uzavřít.…

´Evangelický kostel´ Hrob u Teplic

Během 16. století pronikala luterská reformace i na českou stranu Krušných hor, takže kolem roku 1600 se naprostá většina obyvatel města Hrob hlásila k evangelické luterské církvi. Přitom město patřilo cisterciáckému klášteru v Oseku u Duchcova, který byl od roku 1580 ve správě pražské…