Betlémská kaple Praha

Betlémskou kapli stavěli kramář Kříž a dvořan Hanuš z Mülheimu jako duchovní odkaz Milíče z Kroměříže (cca 1325-1374) a Matěje z Janova (cca 1355-1393). Dostavěna byla roku 1394. Název Betlém má kvůli ostatku údajně prý králem Herodem zavražděného betlémského dítěte (Matouš 2,16-18); proto i název kaple Mláďátek. Zároveň ale i název podle významu hebrejského slova ´bét-lechem´, česky ´dům chleba´, aby byli v kapli posluchači syceni ´chlebem´ (= kázáním) Božího slova.

Po prvním kazateli Štěpánovi z Kolína se roku 1402 stal jeho nástupcem až do roku 1412 Jan Hus (1371/2-1415). Kazatelskou štafetu převzal v letech 1419-1429 Jakoubek ze Stříbra (1375-1429) ...

Po Rudolfově majestátu připadla Betlémská kaple na deset let Jednotě bratrské; kazateli tu byli senioři Matěj Cyrus (1566-1618) a Jan Cyril (1570-1632), pozdější tchán J.A.Komenského.

V kapli se i pochovávalo, asi nejznámější osobností je tiskař Jiří Melantrich z Aventýna (1511-1580). Po roce 1620 připadla kaple jezuitům, po zrušení jejich řádu roku 1773 připadla státu a v roce 1786 byla vpodstatě zbourána, 1836-1837 přestavěna na činžovní dům.

Její rekonstrukci, po únoru 1948 z iniciativy Zdeňka Nejedlého, provedl v letech 1950-1952 architekt Jaroslav Fragner. Roku 1987 převzalo Betlémskou kapli České vysoké učení technické.