Náhrobek Ferdinanda Hrejsy

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Ferdinand Hrejsa (1867-1953), rodák z Humpolce, působil po absolvování teologické fakulty ve Vídni jako evangelický luterský (a.v.) farář v Trnávce (1894-1902) a v Praze u Salvátora (1902-1920-1932). V letech 1917-1921 byl posledním superintendentem české superintendence a.v., následně (1921-1932) se stal náměstkem synodního seniora Českobratrské církve evangelické, k jejímuž vzniku (sloučením česky mluvících sborů a.v. a h.v. v prosince 1918) významně přispěl - také svým dílem ´Česká konfese, její vznik, podstata a dějiny´ (1912).

V letech 1919-1937 byl vůdčí osobností nově ustavené Husovy československé bohoslovecké evangelické fakulty (1919), profesorem a vedoucím její katedry církevních dějin a popětkrát zvoleným děkanem. Je autorem dlouhé řady publikací - vedle České konfese především  ´Dějin křesťanství v Československu´ (dovedených do roku 1576, 1947-1950) a soupis dokladů ´Sborové Jednoty bratrské´ (1939). Podílel se i na sestavení čtyř dílů ´Reformačního sborníku´ (1921-1931).