Evangelický kostel Jindřichův Hradec

Historie zdejších evangelíků souvisí s historií města a okolí. Oldřich z Hradce vedl křížovou výpravu, kterou vyhlásil papež v roce 1340 proti Valdenským. V průběhu 16. století se střídala přízeň pánů z Hradce k vyznavačům církve podobojí podle jejich náboženského přesvědčení. Bitva na Bílé hoře v roce 1620 pak znamenala, tak jako všude v českých zemích, konec svobody vyznání.

Evangelíci se tehdy tajně scházeli zvláště na vesnicích; Jindřichova Hradce jako zcela katolického města se zpočátku nedotkl ani Toleranční patent v roce 1781. Postupně se však i zde začínají objevovat evangelíci, zpravidla přistěhovaní členové venkovských sborů, k nímž se připojují další zájemci.

V rroce 1904 vznikla v Jindřichově Hradci kazatelská stanice farního luterského (a.v.) sboru v Horních Dubenkách, za faráře (1884-1929) Pavla Ferdinanda Lanštjáka (1856-1935). Brzy po založení kazatelské stanice vznikla myšlenka na stavbu kostela. Dne 29. dubna 1906 byl položen základní kámen a již 28. září 1906 byl kostel, postavený podle návrhu architekta Matěje Blechy, slavnostně otevřen. Byl vybudován v secesním slohu, obohaceném o novogotické prvky i prvky lidové architektury.

Dnes slouží moderní sborový dům s modlitebnou i dalšími společnými prostorami potřebám sboru Českobratrské církve evangelické, který byl z kazatelské stanice vytvořen v roce 1921.