Náhrobek na evangelickém hřbitově v Telecím. Václav Karafiát (1794-1874), rodák z Jimramova, byl evangelickým reformovaným (h.v.) farářem v Telecím v letech 1822-1874. Při studiích byl v Bratislavě jeho spolužákem historik František Palacký (1798-1876). Jeho synovcem byl farář a spisovatel Jan…
Jan Karafiát
Evangelický hřbitov Telecí
Když byl roku 1783 postaven toleranční kostel, vznikl okolo něho hřbitov, za faráře (1783-1790) Štěpána Gaala. O století později byl hřbitov posunut za kostel, otevřen byl 3. března 1879, za faráře (1874-1915) Josefa Martinka (1847-1921).
Jediným hrobem před vstupem na hřbitov je rodinný…
Pamětní deska Václava Vančury Čáslav Kalabousek
Pamětní deska byla umístěna ke 100. výročí narození biskupa Václava Vančury na jeho rodném domě na Kalabousku, asi 2 km severovýchodně od Čáslavi, v roce 1957.
Václav Vančura (1857-1952) byl členem evangelického h.v. sboru v Čáslavi; stal se jedním z prvních absolventů čáslavského…
Náhrobek Jana Karafiáta
Náhrobek evangelického reformovaného faráře Jana Karafiáta (1846-1929), autora knihy pro malé i velké ´Broučci´, leží na pražském vinohradském hřbitově. Jan Karafiát působil nejprve jako vikář v letech 1870-1871 v Roudnici nad Labem. V letech 1872-1875 byl spirituálem na Evangelickém…
Náhrobek Josefa Karafiáta
Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Josef Karafiát (1848-1924), mladší bratr evangelického ´reformovaného´ faráře Jana Karafiáta (1846-1929), byl učitelem na bošínské evangelické škole od roku 1868. Je autorem nápěvů písní, např známé ´Pod ochranou nejvyššího´.
´Učitelský ústav´ Čáslav
Učitelský ústav, nová budova z roku 1910, byla postavena za faráře Františka Kozáka 1857-1926), podle projektu architekta Čeňka Křičky z Kolína. Dnes v budově sídlí čáslavské středisko Diakonie Střední Čechy. Na přední stěně budovy dole vlevo je relief Jana Amose Komenského a jeho heslo: ´…
Rodný dům Jana Karafiáta
Evangelický farář a spisovatel Jan Karafiát (1846-1929), autor knihy Broučci, se narodil v Jimramově v čp. 10. Pamětní deska byla odhalena v roce 1936.
Evangelický kostel Roudnice nad Labem
V letech 1868-1875 byla v Roudnici zřízena poprvé kazatelská stanice evangelického reformovaného sboru z Krabčic, za faráře (1862-1885) Václava Šuberta (1825-1885). Tehdy zde jako misijní kazatel působil v letech 1870-1871 Jan Karafiát (1846-1929) a po něm 1873-1874 rodák z nedalekých Ledčic…
Evangelický kostel Hořátev
Evangelický reformovaný (h.v.) sbor vznikl v Hořátvi prý již koncem roku 1781, bezprostředně po vyhlášení Tolerančního patentu ze 13. října 1781. Prvním farářem (1783-1820) se stal Ladislav Baka (1754-1820), který byl v letech 1810-1820 také superintendentem evangelické církve h.v. v Čechách.…
Evangelický kostel Čáslav
Evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Čáslavi vznikl roku 1783 v Močovicích. Po vydání Protestantského patentu 1861 se konečně podařilo přesunout sídlo sboru do Čáslavi. Roku 1864, za faráře (1838-1887) Pavla Nešpora (1814-1897), byl položen základní kámen nového kostela. Projekt vypracoval…
Evangelický kostel Jimramov
Modlitebna byla postavena v letech 1783-1784, slavnostní otevření se konalo 26. října 1786. Hned na počátku toleranční doby (1784-1827) se Jimramov stal sídlem prvního superintendenta evangelické reformované (h.v.) církve na Moravě. Stal se jím Michal Blažek (1753-1827), potomek českých…
Evangelický kostel Velká Lhota (Hrubá Lhota)
Jedinečný kostel pocházející z období vydání tolerančního patentu, postaven roku 1783, za faráře a.v. (1782-1784) Ferdinanda Szeletsenyiho (1755-?). Dodnes dochovaný ve své původní dřevěné podobě. Jednotný interier je z roku 1839, za faráře h.v. (1820-1843) Josefa Gerži st. (1771-1843). Národní…