Památníky

Pamětní deska Jiřího Sarganka (1702-1743), rodáka z Dolní Suché, byla umístěna na budově fary Slezské evangelické církve a.v. v havířovské čtvrti Prostřední Suchá v roce 1993. Jiří Sarganek

Socha od Jana Pelikána je třetím fulneckým památníkem J. A. Komenského, který ve Fulneku působil jako správce bratrského Sboru i školy v letech 1618-1621. Byla vztyčena v roce 1924 a představuje Komenského jako kazatele se vztyčenou pravicí. Připomíná tehdejší otevření první české školy ve…

Prvním ze tří Komenského památníků ve Fulneku je obelisk vztyčený roku 1892, ke 400. výročí narození ´Učitele národů´, na Žákovské vyhlídce, kam podle tradice přicházel Komenský se svými žáky z bratrské školy v letech 1618-1621, kdy působil ve Fulneku jako správce zdejšího sboru Jednoty bratrské…

V parku, na dohled od původního bratrského Sboru a současné expozice ´Svět Komenského´, je od roku 1969 umístěna socha J. A. Komenského. Umělecky výrazné dílo Jana Štursy z roku 1924 bylo původně zamýšleno pro Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy.

Komenský je zachycen v nadživotní…

Humanista Matouš Collinus z Chotěřiny (1506, Kouřim - 1566) se na studiích ve Wittenbergu stal stoupencem Martina Luthera, byl žákem Philippa Melanchthona. Od roku 1541 vyučoval na pražské univerzitě řečtinu a později i latinu. Byl autorem latinsky psaných básní, učebnic latiny i souhrnu…

Jiří Strejc (1536-1599), zábřežský rodák, byl svým způsobem ´neskladný´ kazatel Jednoty bratrské, jeden z překladatelů Kralické bible (pracoval ještě i na revizi jednosvazkového vydání z roku 1596) a autor žalmových písní. Při vzniku Českého vyznání (1575) byl vedením Jednoty bratrské pověřen…

Pomníček z kamenů ze zřícenin nedalekého hradu Krakovce, odkud se Jan Hus vydal na podzim roku 1414 na cestu na církevní koncil do Kostnice - a s kamenem přivezeným z Lidic zničených v roce 1942 - byl nedaleko kralovického evangelického kostela slavnostně odhalen v předvečer husovského výročí 5…

Na místo, kde geniální husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova a Kalicha v roce 1420 porazil první křížovou výpravu proti "kacířským Čechám", byla jezdecká socha slavnostně instalována až v roce 1950. Měla se tu objevit již před druhou světovou válkou, ale právě válečné a válce předcházející…

V tzv. Zámostí, tzn. na levém břehu Labe ve městě Poděbradech, v sousedství zvonice a havířského kostelíku P. Marie, stojí skromný pamětní kámen připomínající poděbradského rodáka, exulanta pro víru a mučedníka doby pobělohorské.

Ondřej Chebďovský z Felsova pocházel z vážené a zámožné…

Husův pomník na západní straně Husova náměstí v Mochově stojí od roku 1928. Jako na jiných místech je Husova památka, jakožto jednoho z dávných národních mučedníků, připomínána a vzpomínána v souvislosti s padlými v 1. světové válce. (Později byla památka rozšířena i na oběti 2. světové války z…

Když husité v roce 1421 přitáhli do Kolína, měšťané jim bez boje otevřeli městské brány. Děkan Hynek z Ronova z chrámu sv. Bartoloměje patrně odmítl pojetí svátosti eucharistie pod obojí způsobou, které husité po dvou stoletích odpírání kalicha laikům v roce 1414 opět obnovili. Proto byl tak…

Na východním okraji hlavního kosteleckého náměstí Smiřických, blízko původně renesančního zámku, připomíná velký žulový balvan přitesaný do špičky reformátora Jana Husa a husitského geniálního vojevůdce Jana Žižku z Trocnova a Kalicha. Na špičce pomníku dominuje kalich jako symbol české…

Pamětní deska s iniciálami "MJH" a vročením 1415-1915 se nalézá na vnější zdi sokolovny v Mladé Boleslavi - Debři v ulici Josefodolské. Nad deskou je ze štuku v zaslepeném okenním otvoru reliéf husitského kalicha. Pod Husovou deskou je ještě schránka s prstí z bojiště u Zborova (1917), kde…

Na návsi polabské vesničky Písty (proslulé především nedalekým písečným přesypem) mají od roku 1920 nedaleko pomníku padlých z 1. světové války i Husův pomník. Tvoří ho žulové bloky naskládané na sebe a spojené betonem a porostlé břečťanem. Nad pamětní deskou je umístěn reliéf kalicha. Deska…

Zinzendorfův pomník stojí od roku 1902 v těsné blízkosti bratrského sborového sálu v centru Ochranova. Jeho autorem je sochař Alfred Reichelt (1856-1928), roku 2002 byl pomník zrenovován.

Připomíná Mikuláše Zinzendorfa. Ten v roce 1722 umožnil německy mluvícím náboženským exulantům ze…

Komenského pomník stojí v parku vedle Městského divadla. Dílo sochaře Ladislava Šalouna (1870-1946) bylo odhaleno ve výroční den Komenského narození 28. března 1928.

Husův kámen byl odhalen, k 500. výročí smrti Jana Husa na kostnické hranici 6. července 1915, nedaleko pod evangelickou farou. Naproti němu přibyl pod evangelickým kostelem o něco později pomník padlým v 1. světové válce.

Husův kámen byl v dnešních ´Husových sadech´ v centru Bělče odhalen, k 500. výročí Husovy smrti na hranici v jihoněmecké Kostnici, v roce 1915; obdobně jako toho roku na mnoha dalších místech.

Secesní pomník z roku 1904 je dominantou horní části Husova náměstí. Na přední straně pomníku je pod Husovou sochou nápis ´Velkému pravdy hlasateli´. Nad nápisem vyniká pozlacený prvek obsahující husitský kalich.