Pamětní deska Jiřího Sarganka Prostřední Suchá

Pamětní deska Jiřího Sarganka (1702-1743), rodáka z Dolní Suché, byla umístěna na budově fary Slezské evangelické církve a.v. v havířovské čtvrti Prostřední Suchá v roce 1993. Český a polský text doplňuje polsky ve spodní části informace, že pamětní deska zde byla umístěna v roce 250. výročí Sargankova narození.

Mateřštinou Jiřího Sarganka byla tehdejší ´slezská´ čeština; ovládal i spisovnou češtinu - od roku 1721 navštěvoval školu u Ježíšova kostela milosti v Těšíně. Nato studoval, v pietistickém prostředí v saském Halle, medicinu i teologii, a vedle toho se věnoval i matematice a filosofii. Od 1728 působil jako učitel na těšínské škole v jejím pietistickém období. Již v roce 1729 byl spolu s ostatními pietisty působícími v Těšíně (Johann Muthmann, Johann Adam Steinmetz, Jan Liberda) na zásah jezuitů donucen ze Slezska emigrovat.

Od roku 1736 působil v Halle na sirotčinci založeném Augustem Hermannem Franckem (1663-1727). Podporoval česká exulantská společenství v Sasku, Prusku i Slezsku. V Halle spolupracoval na vydávání českých knih. Je autorem nejrozsáhlejší sbírky českých duchovních písní,  ´Lipského kancionálu´  z roku 1737, ve kterém je shromážděno cca 1800 písní. Jeho základem byla - právě stoletá - Třanovského ´Cithara sanctorum´, písně z bratrských kancionálů (Augusta, Komenský) i překlady z němčiny (jak písní ze 17. století - Paul Gerhardt, tak i ze současné pietistické tvorby).