19. století

Od prosince 1781 se v hornorakouském Welsu hlásilo postupně několik set evangelíků ke své luterské víře. Místem prvních shromáždění byl starý kostel sv. Jiří na předměstí Welsu.
V roce 1849 na počátku tzv. provizoria začali evangelíci stavět ve Welsu první sakrální stavbu s věží v Rakousku…

Evangelický kostel Nejsvětější Trojice v hornorakouském Wallern je nástupcem zchátralé toleranční modlitebny z roku 1784. Stavba probíhala v letech 1851 až 1853. Vznikl novogotický trojlodní kostel, který má nad oltářem Zmrtvýchvstalého Krista (1881) v klenbě iluzi hvězdné oblohy. V roce 1873…

V Unterwaldu (místní část obce Wald am Schoberpaß) je střediskem tolerančních evangelíků od roku 1786 - třetí ve spolkové zemi Štýrsko. Původně bylo kazatelskou stanicí sborů v Ramsau a ve Schladmingu. V roce 1795 se stalo samostatným tolerančním sborem. Tehdy se Unterwald stal zástupným centrem…

V Schartenu - v místní části Unterscharten - se toleranční evangelíci začali po tolerančním patentu scházet nejprve ve stodole Paula Hehenbergera.
Luterský sbor se ustavil v roce 1782, kdy si také postavili dřevěnou toleranční modlitebnu - první a nejstarší v Horním Rakousku. Když…

Evangelický kostel v Theningu nahradil roku 1859 původní toleranční modlitebnu z roku 1784. Stavba v novorománském slohu probíhala od roku 1856 a chrám známý jako "Kostel v poli" je dnes největším evangelickým kostelem ve spolkové zemi Horní Rakousy. Věž se zvonem byla přistavena o desetiletí…

Po tolerančním patentu vznikl ve městě Schladming toleranční evangelický sbor AV v roce 1782 v počtu 1000 členů. V toleranční době byl jako modlitebna upraven dům řemeslníků. Teprve po velkém požáru ve městě roku 1814 byla postavena toleranční modlitebna. V době provizoria byla nejprve vztyčena…

Toleranční evangelická modlitebna byla postavena roku 1783 po tom, co se po tolerančním patentu k evangelické víře přihlásili téměř všichni obyvatelé z Ramsau. První evangelický sbor v celém Štýrsku, na jižním úbočí masivu Dachstein, byl v Ramsau am Dachstein založen v roce 1782.
Stávající…

První toleranční modlitebna v hornorakouském Eferdingu byla zřízena roku 1783 v souvislosti s ustavením luterského sboru. Současný evangelický kostel pochází z roku 1833 a byl budován ještě podle tolerančních předpisů. Jde o třípatrovou budovu se sedlovou střechou v pozdně klasicistním slohu.…

Dřevěná toleranční modlitebna byla v hornorakouském Bad Goisern postavena už v roce 1782 - pouhý rok po vydání tolerančního patentu. Současný evangelický kostel, stojící na stejném místě, pochází z let 1813 až 1816. Byl postaven již z kamene, ale zachovával ještě toleranční omezení (s výjimkou…

Toleranční modlitebna AV byla v hornorakouském Gosau postavena a otevřena roku 1784. V 60. letech 19. století byla stržena a v roce 1869 vystavěli místní evangelíci nynější novogotický kostel i s věží.
Toleranční patent byl v Gosau veřejně vyhlášen 26. prosince 1781 a způsobil, že se k…

Rozhodnutí o založení evangelického hřbitova v Horních Štěpanicích padlo již v roce 1858, za křížlického luterského (a.v.) faráře (1828-1863) Matouše Molnára (1799-1863) - (Almanach jubilejní ..., Praha 1881, s. 249). Vznikl nejspíše až za jeho nástupce (1864-1896) Bohdana Kutlíka (1838-1925).…

Barokní synagoga z roku 1760 byla v roce 1870, podle návrhu architekta Františka Schmoranze, přestavěna v novorománském slohu. V témže období byla, roku 1866, v sousedství postavena budova židovské školy, která byla zároveň až do 2. světové války sídlem rabína.

V roce 1948 koupila budovu…

Jako synagoga byla budova postavena v roce 1825, na místě starší synagogy doložené v Habrech už k roku 1648. Těsně před 2. světovou válkou budovu přenechala místní židovská obec evangelické církvi. Po úpravě se zde od roku 1942, za faráře (1927-1947) Jana Smetany, konaly bohoslužby kazatelské…

Busta J. A. Komenského byla ve výklenku bývalé školy z roku 1834, rozšířené v roce 1884, umístěna patrně již před rokem 1918. Roku 2009 byla poničena vandaly, znovu se do výklenku vrátila v obnovené podobě 28. března 2015, ve výroční den narození Komenského. Nápis ´Bohu a vlasti´ nad výklenkem…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Pozděchově. Jan Češek (1831-1887), rodák z Hošťálkové, byl nejprve druhým farářem evangelického luterského sboru v Rybníkách (1853-1858). Jako vikář působil postupně v Brně, Uherské Skalici, Vsetíně a Jasenné. V roce 1870 se stal prvním farářem právě…

Současná budova fary Horního sboru (čp. 156) byla postavena v roce 1844 mezi oběma evangelickými kostely, za faráře (1838-1899) Karla Opočenského (1811, Klášter - 1900). Stavba má zděné štíty a sedlovou střechu. Konečný vnější vzhled získala v roce 1890.

Brzy po rozdělení tolerančních…

Po vzrušených a bolestných událostech nepravého tolerančního patentu v roce 1777 se po skutečném vyhlášení ´tolerance´ 13. října 1781 ustavil v Ratiboři jeden z prvních evangelických sborů, potvrzený již 11. února 1782. Do podzimu se bohoslužby konaly ve stodole. V Ratiboři se přihlásili k…

Toleranční evangelická škola vznikla už roku 1786, potvrzena byla teprve 13. března 1789, patrně za 1. tolerančního kazatele (1783-1792) Jana Michnaye. V roce 1790 bylo postaveno dřevěné školní stavení, z materiálu po 1. toleranční modlitebně.…

V roce 1820 vznikl v Jablonci už ´potoleranční´ německojazyčný evangelický luterský (a.v.) sbor; jako filiální při českém sboru a.v. v Křížlicích, za křížlického faráře (1813-1820) Jana Molnára (1765-1828). V roce 1838 se ustavil samostatný sbor. V letech 1833-1837 byla postavena modlitebna, k…

Evangelický kostel postavila německá luterská komunita v letech 1875-1880 jako trojlodní baziliku s polygonální pětibokou apsidou v novorománském slohu, podle projektu chebského architekta Karla Haberzettla. Slavnostně jej otevíral český superintendent a.v. (1874-1889) Daniel Theofil Molnár (…