Evangelický kostel Libiš

Libišský evangelický kostel sv. Trojice je jedním z nejzachovalejších v původní toleranční dispozici interieru evangelických modliteben (kazatelna uprostřed delší stěny obklopená ze tří stran řadami lavic). Byl stavěn v letech 1789-1792, za faráře Jana Végha, a slavnostně otevírán 2. listopadu 1789. Jedinou inovací bylo v roce 1904, za faráře (1904-1924) Josefa Fleischera (1879-1926), vybavení kostela varhanami a kamny. Zároveň došlo tehdy k opravě budovy kostela, stejně jako v letech 1951 a 1993. V roce 1958 získal kostel nové varhany.

Toleranční evangelický reformovaný (h.v.) sbor vznikl v Libiši v roce 1783. Prvním farářem zde byl Jan (Jánoš) Végh (1755-1830), nejprve v letech 1783-1793 a po návratu z Lysé nad Labem opět 1796-1811. Jeho zásluhou je řezbářská výzdoba interieru. 

Od roku 2000 jsou vedle kostela umístěny čtyři náhrobky, přemístěné sem z bývalého evangelického hřbitova v Nebuželích. Vedle náhrobku prvního libišského faráře (1783-1793 a opět 1796-1811) Jana Végha a náhrobku jeho manželky Judity (?-1840) to jsou náhrobky dvou nebuželských evangelických farářů, Mojžíše z Tardy (1805-1858), rodáka z Libice nad Cidlinou, a Eduarda Molnára (1827-1904).

Původní faru, postavenou v roce 1788, nahradila po sto letech v roce 1888 budova patrové fary v novorenesančním slohu, přímo proti kostelu. Hřbitov, z roku cca 1785, stojí ve Školní ulici, cca 300 m od kostela.