Kalvinismus

Městský reformovaný kostel se ve Vídni nachází ve stejné ulici, jako Městský luterský kostel. Po zrušení klášterů v rámci osvícenských reforem císaře Josefa II. směli nově tolerovaní evangelíci AV a HV části již zrušeného kláštera klarisek koupit a zřídit si zde, v centru Vídně, své kostely,…

Brzy po vystoupení Martina Luthera v německém Wittenbergu (1517) začaly reformační myšlenky pronikat i na území Francie, kde se propojily s dřívějším reformním působením Guillauma Briconneta (1470-1534), od roku 1516 biskupa v Meaux nedaleko Paříže, a s prací Jacquesa Lefevra d´Etaples (~1450-…

Náhrobek na pařížském hřbitově Cimetière de Sceaux, ve společném hrobě s manželkou

Náhrobek na Cimetiere des Rois v Ženevě.

Vybudování modlitebny předcházela dlouholetá příprava. Evangelíci patří od vydání tolerančního patentu v roce 1781 do sboru v Kloboukách, kam pravidelně docházeli do kostela. V roce 1897, za faráře (1877-1922) Ferdinanda Císaře (1850-1932), byl v Brumovicích založen stavební fond. Měl shromáždit…

Památník postavila Evangelická matice Třanovského. Byl odhalen v roce 1931 při 150. výročí Tolerančního patentu ve stoupání na vrch Godula nedaleko Komorní Lhotky. Historii místa vystihuje nápis:

´ Na paměť 150. výročí vydání tolerančního patentu o náboženské svobodě. Na tomto místě…

Vyznávající církev, Bekennende Kirche, bylo hnutí uvnitř evangelických církví v Německu, formující se od jara 1933 a vymezující se proti vlivu ´Německých křesťanů´, kteří po Hitlerově nástupu k moci v luterské Německé evangelické církvi převážili, takže církev přijala do svého ´…

Jablůnečtí evangelíci se podíleli na stavbě chrámů v Ratiboři, Hošťálkové a Pržně (všechny augsburského vyznání), v blízkém Pržně mohli mít jako reformovaní bohoslužby každou 3. neděli (proto jim nebyla povolena stavba vlastní modliteby v Ratiboři). Posléze konání bohoslužeb v Pržně přestalo,…

Po vydání tolerančního patentu byl ještě v roce 1781 zřízen v Liptále evangelický sbor. Nejprve pozval faráře vyznání augburského, ale posléze se přiklonil k vyznání helvetskému. V roce 1783 byl vystaven v Liptále chárm a fara, v roce 1784 škola. Současný kostel byl vystaven v roce 1907.

Helvetské vyznání, latinsky Confessio helvetica (Helvetia=Švýcarsko), je sepsání základních článků víry reformované části reformace, narozdíl od luterské části reformace navazující na Martina Luthera (1483-1546) a Filipa Melanchthona (1497-1560). Tato ´švýcarská´ část reformačního hnutí 16.…

Založen zároveň s kostelem roku 1782.

Evangelický hřbitov vznikl na Hrubé (dnes Velké) Lhotě brzy po Tolerančním patentu v bezprostřední blízkosti dřevěného tolerančního kostela, postaveného roku 1783. Do roku 1874, kdy odešel evangelický farář h. v. (1873-1874) Josef Martinek (*1847, Střítež n. B.-†1921, Opolany) do sboru v Telecím…

Evangelický hřbitov byl na Vsetíně založen krátce po roce 1781 nad evangelickým areálem. V roce 1884 byl rozšířen a 27. července slavnostně otevřen, za evangelických farářů - a.v. (1858-1896) Samuela Jurenky a h.v. (1838-1899) Karla Opočenského.

Mají zde náhrobky vsetínští faráři - farář…

Evangelický hřbitov byl založen v roce 1845 kšelským evangelickým reformovaným sborem. Pozemek pro jeho založení zakoupili Jan Břečka, mlynář z Bylan a kurátor sboru, a jeho bratr Václav Břečka, kšelský hostinský. Hřbitov posvětil kšelský farář Matěj Kubeš a prvním hrobníkem se stal Antonín…

Příběh Bílé hory se odvíjí od začátku české, první, reformace (1414), spolu s příběhem početně nepatrného společenství Jednoty bratrské (1457), podepřený v 16. století reformací světovou, druhou, především v návaznosti na její luterskou větev (1517) a zčásti ovlivněný i její větví reformovanou (…

Pamětní deska Arnošta (Ernesta) Denise s bustou na Malostranském náměstí, kde byla odhalena 31. října 2003 na domě čp. 27, nahradila po dlouhých šesti desítkách let původní Denisův pomník z roku 1928, který byl zničen nacisty v noci na 21. dubna 1941. Jeho model je zachován v Muzeu hl. m. Prahy…

Evangelická fara vznikla vedle kostela z roku 1818 až po vzniku samostatného sboru v roce 1904. Byla postavena v roce 1908 za prvního daňkovického faráře (1905-1910) Jindřicha Švandy (1868 - 1926). Po rekonstrukci budovy v roce 2009 vzniklo v přízemí ´minimuzeum´ s exponáty vztahujícími se ke…

Kauza ´Čáslavské církevní zřízení´ se odvíjela od tří zásad předložených na 2. konventu, v roce 1871 vytvořeného, Čáslavského seniorátu h.v. v květnu 1873 v Čáslavi mladými faráři Justem E. Szalatnayem (1834-1910) z Velimi, Čeňkem Duškem (1843-1918) z Kolína a Ludvíkem B.…