Evangelický kostel Velká Lhota (Hrubá Lhota)

Jedinečný kostel pocházející z období vydání tolerančního patentu, postaven roku 1783, za faráře a. v. (1782-1784) Ferdinanda Szeletsenyiho (*1755, Zvolen-?). Dodnes dochovaný ve své původní dřevěné podobě. Jednotný interiér je z roku 1839, za faráře h.v. (1820-1843) Josefa Gerži st. (*1771, Liptál-†1843, Hrubá [Velká] Lhota). Národní kulturní památka. Stále se využívá k bohoslužbám farního sboru ČCE ve Velké Lhotě.

Zajímavost

V letech 1875-1895 zde působil evangelický reformovaný farář a spisovatel Jan Karafiát (1846-1929), autor knihy ´Broučci´.
národní kulturní památka

Dokumentace tolerancnich modliteben

 

Velká Lhota (HV, Morava, okres Vsetín)

  • První pastor: István Nagy Csécsi (1785-1788); ve sboru AV Ferdinand Szeletsényi (1782-1784)

  • Dnes samostatný sbor ČCE (356 členů k 1. 1. 2025, nemá kazatelské stanice)

  • Modlitebna z roku 1783. Jde o jedinou zachovalou dřevěnou modlitebnu z toleranční doby. Je prostá, nevytápěná, bez umělého osvětlení a bez věže.

  • Exteriér: sroubena z důkladných trámů; mansardová střecha pokrytá šindelem; zvenčí kolem modlitebny unikátní dřevěné kryté „podsínky“, pod něž se lidé mohli schovat, když se za deště nevešli dovnitř. Při pohřební pobožnosti tam stávaly také máry s nebožtíkem. Kolem modlitebny je oplocený hřbitov se starými stromy.

  • Interiér: proti vchodu na delší straně zdobená kazatelna, před ní stůl Páně z roku 1839; lavice umístěny tak, aby bylo odevšad vidět na stůl Páně a kazatelnu. Lavice jsou i na galeriích s vyřezávaným zábradlím. Na galerii nad vchodem jsou umístěny varhany, pořízené později.

zarazeni do projektu dokumentace

Ano