Vyznávající církev Barmen 1934

Vyznávající církev, Bekennende Kirche, bylo hnutí uvnitř evangelických církví v Německu, formující se od jara 1933 a vymezující se proti vlivu ´Německých křesťanů´, kteří po Hitlerově nástupu k moci v luterské Německé evangelické církvi převážili, takže církev přijala do svého ´církevního zřízení´ tzv. arijský paragraf vylučující z církve členy židovského původu.

V září 1933 byl založen ´Obranný spolek farářů´, v čele stáli Martin Niemöller (1892-1984) a Dietrich Bonnhoeffer (1906-1945). Spolek se jasně vymezil proti arijskému paragrafu. Spolu s obdobným hnutím na reformované straně evangelického spektra byla v květnu 1934 v Gemarker Kirche ve wuppertalské části Barmen založena Vyznávající církev, která v šesti teologických tezích, ´Barmenském vyznání víry´ odmítla totalitní nároky státu i jim vstřícný postup vedení evangelických církví.

Teze sepsal během několika hodin Karl Barth (1886-1968), tehdy profesor systematiky v Bonnu - ´zatímco si ostatní hodili šlofíka´, jak to autor v rukopisném dokladu vyjádřil. ´Naproti bludům Německých křesťanů a správě Říšské církve, jež pustoší církev a rozkládají jednotu německé evangelické církve, vyznáváme tyto evangelické pravdy´ :

1. ´Ježíš Kristus, dosvědčený v Písmu, je jasným Božím slovem, kterému máme naslouchat, důvěřovat mu a poslouchat ho´. Uznávat za zdroj zvěstování církve ještě jiné události a mocnosti, postavy a pravdy jako Boží zjevení je falešné učení.   2. Celý život křesťana náleží Pánu. Proto je odmítnuto falešné rozlišování života a odpovědnosti na oblast víry a na oblast světa a společnosti.   3. Svoboda církve je odvozena jedině od poslušnosti Pánu, nezávisle na právě vládnoucí světonázorové i politické garnituře.   4. Všeobecné kněžství znamená základní rovnost všech křesťanů a z toho vyplývá odmítnutí jakéhokoli vůdcovského principu v církvi.   5. Svrchovanost Božího slova platí i naproti zákonům státu, pokud stát neplní své základní poslání - zasazovat se o právo a mír.   6. Posláním církve je předávat zvěst o svobodné Boží milosti všem lidem, a to bez závislosti na jakékoli ideologii.

Na základě Barmenských tezí se rychle ustavovala místní církevní společenství, takže na další synodě v berlínské části Dahlem, v říjnu 1934, bylo zvoleno vedení Vyznávající církve, která nadále stála v opozici proti vedení říšské evangelické církve.

Vyznávající církev nechtěla být politickou opozicí. Přesto zvolený směr znamenal postih, vězení i smrt pro řadu jejích členů. Karl Barth byl na jaře 1935 vypovězen do rodného Švýcarska. Martin Niemöller byl uvězněn v červnu 1937. Dietrich Bonhoeffer byl za účast na atentátu na Hitlera popraven v dubnu 1945,

Co dnes, po téměř sto letech, odpovíme na Barthovu otázku z roku 1937: ´Nakolik má dnes církev příliš mnoho víry v člověka a příliš málo víry v jediného dobrého Boha - příliš mnoho a příliš málo?´