Čáslavský sněm 1421

Čáslavský sněm zasedal 3.-7. června roku 1421 v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla, který sloužil i dalších 200 let husitské církvi podobojí (v letech kolem bělohorské bitvy roku 1620 byl zdejším kaplanem církve podobojí Matouš Ulický).  Tohoto generálního sněmu se účastnili zástupci Českého království a Moravského markrabství.

Sněm tehdy, v počátcích husitské reformace, přijal prosazovat a hájit Čtyři pražské články, které se usnesením sněmu staly zemským zákonem. Sněm přijal ještě další dvě usnesení: Odmítl korunovaci Zikmunda Lucemburského z 28. července 1420 (na sněmu byl přítomen pražský arcibiskup Konrad z Vechty, který Zikmunda korunoval, a účastnila se ho i řada šlechticů přítomných na korunovaci). Zároveň sněm zvolil, původně jen do konce září 1421, jakousi zemskou vládu. Direktorium mělo 20 členů. Kromě pěti zástupců vyšší šlechty, včetně dvou stoupenců ´katolické strany´ a pěti nižších šlechticů také osm zástupců pražských a dalších královských měst a dva zástupce husitů.

Jedním z těchto zástupců táborské strany byl Jan Žižka, pocházející ze zemanské tvrze Trocnov u jihočeských Borovan. Výjev ze sněmovního rokování zachycuje freska na domě č. 17 v Mahenově ulici (naproti budově gymnazia). Podle tradice byl zde, v čáslavském kostele, Žižka později pohřben. Jeho údajná lebka byla nalezena při archeologickém průzkumu kostela v roce 1910; je uložena ve Výstavní síni na Městském úřadě. Autorem Žižkovy sochy, stojící od roku 1881 na čáslavském náměstí, je Josef Václav Myslbek.