Slovensko bylo na začátku 16. století již několik set let součástí Uherského království. Poté, co roku 906 podlehla Velká Morava uherskému náporu, připadlo Slovensko následně k Uhrám. Nástup reformace se po bitvě u Moháče (1526) více méně časově shoduje, na základě jagelonsko-habsburské smlouvy, s nástupem Habsburků také na uherský trůn.

Území dnešního Rakouska tvořily už na počátku reformačního období, ve chvíli vystoupení Martina Luthera roku 1517, historické habsburské země – s výjimkou církevního knížectví Salcbursko, které politicky zaniklo až roku 1805 ve změnách napoleonských válek, a území Burgenlandu patřícího historicky, až do rozpadu habsburské vlády v roce 1918, k Uhrám.

Městský reformovaný kostel se ve Vídni nachází ve stejné ulici, jako Městský luterský kostel. Po zrušení klášterů v rámci osvícenských reforem císaře Josefa II. směli nově tolerovaní evangelíci AV a HV části již zrušeného kláštera klarisek koupit a zřídit si zde, v centru Vídně, své kostely, podle tehdejší právní terminologie toleranční modlitebny.

Městský luterský kostel se ve Vídni nachází ve stejné ulici, jako Městský reformovaný kostel. Luteráni užívají renesanční kostel, který byl původně katolickým klášterním chrámem řádu klarisek (vysvěcen 1583). Po zrušení klášterů v rámci osvícenských reforem císaře Josefa II.

Od prosince 1781 se v hornorakouském Welsu hlásilo postupně několik set evangelíků ke své luterské víře. Místem prvních shromáždění byl starý kostel sv. Jiří na předměstí Welsu.

Evangelický kostel Nejsvětější Trojice v hornorakouském Wallern je nástupcem zchátralé toleranční modlitebny z roku 1784. Stavba probíhala v letech 1851 až 1853. Vznikl novogotický trojlodní kostel, který má nad oltářem Zmrtvýchvstalého Krista (1881) v klenbě iluzi hvězdné oblohy.

V Unterwaldu (místní část obce Wald am Schoberpaß) je střediskem tolerančních evangelíků od roku 1786 - třetí ve spolkové zemi Štýrsko. Původně bylo kazatelskou stanicí sborů v Ramsau a ve Schladmingu. V roce 1795 se stalo samostatným tolerančním sborem. Tehdy se Unterwald stal zástupným centrem pro větší část Štýrska - včetně hlavního města Štýrského Hradce, vzdáleného 70 km.

V Schartenu - v místní části Unterscharten - se toleranční evangelíci začali po tolerančním patentu scházet nejprve ve stodole Paula Hehenbergera.

Evangelický kostel v Theningu nahradil roku 1859 původní toleranční modlitebnu z roku 1784. Stavba v novorománském slohu probíhala od roku 1856 a chrám známý jako "Kostel v poli" je dnes největším evangelickým kostelem ve spolkové zemi Horní Rakousy. Věž se zvonem byla přistavena o desetiletí později. Oltářní obraz zobrazuje Krista na kříži, varhany dodal salcburský varhanář Moser.

Bývalá toleranční modlitebna v obci Kirchberg-Thening byla postavena mezi květnem 1783 a lednem 1784 přísně podle tolerančních předpisů. Sloužila svému původnímu účelu až do roku 1859, kdy byl dostavěn a vysvěcen sousední evangelický kostel, který ji nahradil. Až do roku 1907 v ní pak sídlila evangelická základní škola.