Náhrobek Jindřicha Bohumila Švandy

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Veselí. Jindřich Bohumil Švanda, rodák z Prosetína (1868-1924), po studiích na teologických fakultách v Basileji a Vídni se po celý svůj profesní život věnoval jako farář veselskému evangelickému reformovanému sboru (1868-1923).

Náhrobek Josefa Staňka

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Veselí. Josef Staněk (1908-1992) byl evangelickým farářem v Prosetíně (1932-1945), krátce v Brandýse nad Labem (1945-1947) a dlouholetým farářem v Trutnově (1947-1975).

Náhrobek Lubomíra Hány

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Veselí. Lubomír Hána (1922-2016) byl po vikariátech na Horním vsetínském sboru a v Leskovci (1951-1953) evangelickým farářem ve Zlíně (1954-1965). Nato - po výměně s Miloslavem Hájkem - působil v období 1965-1986 ve sboru ve Veselí.

Náhrobek Miloslava Hájka

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Veselí. Miloslav (Milan) Hájek (1923-1995) byl po studiu teologie (1943-1949) v období 1949-1965 kazatelem sboru ve Veselí a nato v letech 1965-1977 evangelickým farářem ve Zlíně, výměnou s Lubomírem Hánou. Dalších deset let byl dvě volební období (1977-1987) šestým synodním seniorem Českobratrské církve evangelické.

Náhrobek Tomáše Jurena

V roce 2025 byl v horní části evangelického hřbitova ve Veselí vztyčen památník neformálního vůdce utajených evangelíků již v období před Tolerančním patentem, i po dalších deset let po toleranci - Tomáše Jurena (1750-1829). 

Evangelická fara Veselí

Zároveň se stavbou kamenné modlitebny byla v roce 1783 postavena dřevěná fara, za prvního kazatele (1783-1784) Daniela (Eleka) Martona (1768-1828). Roku 1830, za kazatele (1810-1831) Gedeona Šlachty (1778-1831), ji nahradila - již na současném místě ve středu obce - zděná fara.

Náhrobek Pavla Kaluse

Pavel Kalus (1958-2023), syn Vladimíra Kaluse (1930-1987) a Jany (1930-2020), roz. Kabeláčové, byl evangelickým farářem sboru Brno 1 (1992-1998), v Krouně (1998-2003) a v Praze-Žižkov 1 (2011-2023). Náhrobek na evangelickém hřbitově v Chrudimi má společný se svými prarodiči.

Toleranční evangelický kostel Velká Lhota u Dačic

Tzv. "dolní" evangelický kostel ve Velké Lhotě u Dačic byl původně postaven v roce 1783 jako toleranční modlitebna. Nižší, než dnes, bez věže, s menšími okny a na menším půdorysu, s jediným vchodem z jižní strany směřujícím do polí - dle přísných předpisů tolerančního patentu z roku 1781.