Muzeum bylo v roce 2001 založeno spolkem Moravian v adaptované menší selské usedlosti v centru Suchdola, zakoupené již roku 1991. Expozice jsou zaměřeny na dějiny Obnovené Jednoty bratrské, která se ustavila na základě založení Herrnhutu roku 1722 německojazyčnými exulanty ze širšího okolí Suchdola a Fulneku, kde působil až do roku 1622 sbor ´původní´ Jednoty.

Toleranční faru si evangelický německojazyčný a.v. sbor postavil v letech 1784-1785; roku 1822 ji nahradila nová budova. Současná fara byla postavena v roce 1882, za faráře (1823-1884) Jana Szepessyho. Roku 1888 byla budova zvýšena do patra.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Suchdole (Zauchtel). Jan Szepessy (1797-1884), rodák ze Sobotiště na Slovensku, syn seniora Michala Szepessyho, byl farářem německojazyčného evangelického a.v. sboru v Suchdole po dlouhé období 1823-1884. V letech 1834-1884 byl i seniorem Suchdolského seniorátu a.v. a po určitou dobu (snad 1864-1884) také náměstkem moravského superintendenta a.v.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Suchdole nad Odrou. Gustav Říčan (1912-1973), rodák z Huslenek, působil po několika vikariátních místech v období 1939-1949 jako farář ČCE ve Veselí. V letech 1949-1973 byl evangelickým farářem sboru ČCE v Suchdole.

Socha od Jana Pelikána je třetím fulneckým památníkem J. A. Komenského, který ve Fulneku působil jako správce bratrského Sboru i školy v letech 1618-1621. Byla vztyčena v roce 1924 a představuje Komenského jako kazatele se vztyčenou pravicí. Připomíná tehdejší otevření první české školy ve Fulneku.

Prvním ze tří Komenského památníků ve Fulneku je obelisk vztyčený roku 1892, ke 400. výročí narození ´Učitele národů´, na Žákovské vyhlídce, kam podle tradice přicházel Komenský se svými žáky z bratrské školy v letech 1618-1621, kdy působil ve Fulneku jako správce zdejšího sboru Jednoty bratrské.

V parku, na dohled od původního bratrského Sboru a současné expozice ´Svět Komenského´, je od roku 1969 umístěna socha J. A. Komenského. Umělecky výrazné dílo Jana Štursy z roku 1924 bylo původně zamýšleno pro Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy.

V Křišťanovicích (Christdorfu, tehdy Křesťanovicích) byla v roce 1782 bez úředního povolení postavena kamennodřevěná toleranční modlitebna. V období 1782-1849 zde působila filiálka německojazyčného evangelického a.v. sboru v Holčovicích. V roce 1842 byla zřízena evangelická škola, která zanikla již kolem roku 1870.

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Svratouchu. Jaromír Jun (1920-1999), rodák od Žďáru nad Sázavou, byl po vikářování ve sboru ve Vítkově (1955-1967) farářem v evangelických sborech ve Chlebech (1967-1981) a v Borové (1981-1984).