V období nástupu německé a švýcarské reformace 16. století bylo Polsko již více než sto let propojeno dynastickou jagellonskou unií s Litevským velkoknížectvím. Polské království tvořilo Velkopolsko (s Hvězdnem a Poznaní), Malopolsko (s Krakovem), od Toruňského míru s Řádem německých rytířů v roce 1466 také západní, ´královské´ Prusko (s Gdaňskem).

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Olešnici. Josef Totušek (1836-1899) byl v letech 1859-1866 reformovaným farářem v rodném sboru ve Veselí, nato působil v období 1866-1899 v Jimramově. Současně byl v letech 1884-1899 pátým moravským reformovaným (h.v.) superintendentem. Zemřel 2. března 1899 v Olešnici.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Olešnici. Zdeněk Jokl (1921-2002) byl krátce farářem v Děčíně (1949-1952), nato působil ve sborech v Hrubé Vrbce (1952-1964), v Lozicích (1964-1976) a v Olešnici (1976-1988); jako důchodce krátce v Čáslavi (1991-1992).

Starší socha, zpodobující Komenského s knihou v ruce a původně soukromá stojící dříve na hřbitově, byla po zrenovování umístěna obcí v roce 2008 do parčíku pod evangelickým kostelem.

Heidelberský katechismus (HK) byl vydán v lednu 1563, jeho autorem byl vratislavský rodák Zachariáš Ursinus (1534-1583), v letech 1561-1576 profesor reformované dogmatiky na univerzitě a na Collegiu Sapientiae v Heidelbergu. Tento stručný, jasný a systematický text, založený na Písmu, sepsal na pověření falckým kurfiřtem (1559-1576) Fridrichem III.

Nová budova evangelické fary byla postavena cca 200 metrů od kostela v letech 1932-1933, při nástupu faráře (1932-1945) Josefa Bednáře (1907-1990). Nahradila původní, již toleranční, faru postavenou v letech 1793-1794, za faráře (1793-1794) Jakuba Theofila Štětiny.

Husův kámen zde byl umístěn k Husovu výročí, roku 1915, vpravo od vchodu do evangelického kostela v Horních Vilémovicích, za faráře (1898-1924) Jaroslava Urbánka (1870-1950), rodáka z Osečka u Velimi.