Kazatelská stanice hornolhoteckého sboru ČCE ve Strmilově vybudovala faru nedaleko kostela v roce 1933. Prvním stálým kazatelem (1936-1938) zde byl Antonín Stanislav (1911-?). V roce 1965 byla budova zadaptována, za faráře (1955/63-1966) Milana Balabána (1929-2019).

Evangelický kostel postavila v Zahrádkách kazatelská stanice luterského (a.v.) sboru v Horních Dubenkách v letech 1901-1903, za faráře (1883-1929) Pavla Ferdinanda Lanštjáka (1856-1935), vedle hřbitova z roku 1895.

V období nástupu německé a švýcarské reformace 16. století bylo Polsko již více než sto let propojeno dynastickou jagellonskou unií s Litevským velkoknížectvím. Polské království tvořilo Velkopolsko (s Hvězdnem a Poznaní), Malopolsko (s Krakovem), od Toruňského míru s Řádem německých rytířů v roce 1466 také západní, ´královské´ Prusko (s Gdaňskem).

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Olešnici. Josef Totušek (1836-1899) byl v letech 1859-1866 reformovaným farářem v rodném sboru ve Veselí, nato působil v období 1866-1899 v Jimramově. Současně byl v letech 1884-1899 pátým moravským reformovaným (h.v.) superintendentem. Zemřel 2. března 1899 v Olešnici.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Olešnici. Zdeněk Jokl (1921-2002) byl krátce farářem v Děčíně (1949-1952), nato působil ve sborech v Hrubé Vrbce (1952-1964), v Lozicích (1964-1976) a v Olešnici (1976-1988); jako důchodce krátce v Čáslavi (1991-1992).

Starší socha, zpodobující Komenského s knihou v ruce a původně soukromá stojící dříve na hřbitově, byla po zrenovování umístěna obcí v roce 2008 do parčíku pod evangelickým kostelem.

Heidelberský katechismus (HK) byl vydán v lednu 1563, jeho autorem byl vratislavský rodák Zachariáš Ursinus (1534-1583), v letech 1561-1576 profesor reformované dogmatiky na univerzitě a na Collegiu Sapientiae v Heidelbergu. Tento stručný, jasný a systematický text, založený na Písmu, sepsal na pověření falckým kurfiřtem (1559-1576) Fridrichem III.