Náhrobek Antonína Vernera

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Kolíně. Antonín Verner (1902-1971) byl třetím farářem (1938-1953) kolínského evangelického sboru, po Čeňku Duškovi a Miloslavu Novákovi.

Evangelická fara Nosislav

Původní toleranční fara byla postavena spolu s toleranční evangelickou modlitebnou v roce 1784, za prvního faráře (1782-1784) Michala Blažka (1753-1827), na pozemku u čp. 156, zakoupeném již před vydáním Tolerančního patentu.

Budova současné evangelické fary byla postavena v roce 1887, za faráře (1864-1903) Daniela Nešpora (1834-1903).

Evangelický kostel Mělník

Po Tolerančním patentu patřil Mělník do oblasti evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Vysoké. Prostřednictvím dědictví Rozalie Titěrové v roce 1894 byl v letech 1895-1897 postaven evangelický kostel. Jednolodní novoklasicistní stavba čtvercového půdorysu se čtyřbokou věží v průčelí byla slavnostně otevřena 18.srpna 1897.

Areál Jednoty bratrské Mladá Boleslav

Boleslavské období Jednoty začíná v roce 1496, kdy nábožensky snášenlivá vrchnost, Johanka Krajířová z Krajku a její syn Adam Tovačovský z Cimburka, vykázala Bratřím opuštěný minoritský klášter s kostelem sv. Bonaventury. Bratří měli v klášteře špitál a modlitebnu a působil zde také senior (biskup) Jednoty bratrské Lukáš Pražský (před 1460-1528, Mladá Boleslav). V 16.

Secesní kostel Herlíkovice (Strážné)

Jen málo secesních chrámů se v Čechách zachovalo. Malebný herlíkovický kostelík na stráni je jedním z nich. Secesní motiv květiny uvidíte, ještě než vstoupíte dovnitř. Okenní vitráže totiž zdobí lutherská růže. Útulný vnitřní prostor dotváří ornamenty na dřevěných trámech a stropě.

Evangelický hřbitov Drobovice

Hřbitov v Drobovicích vznikl patrně vzápětí po vzniku evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Močovicích v roce 1783. Roku 1855 byl hřbitov ohrazen novou zdí. V současnosti má hřbitov i katolické oddělení ve své horní části.

Husův pomník Praha

Impulsem pro vznik Husova pomníku na Staroměstském náměstí byla ostrá polemika, která zazněla 25. listopadu 1889 v zasedání českého zemského sněmu, proti návrhu, aby byl Jan Hus zahrnut mezi významné české osobnosti zobrazené v tehdy dobudovávaném Národním muzeu (1891). Již 1. prosince vyšla v Národních listech jako reakce výzva ke sbírce na Husův pomník ´uprostřed Prahy´.