Husův kámen byl odhalen, k 500. výročí smrti Jana Husa na kostnické hranici 6. července 1915, nedaleko pod evangelickou farou. Naproti němu přibyl pod evangelickým kostelem o něco později pomník padlým v 1. světové válce.

Vybudování modlitebny předcházela dlouholetá příprava. Evangelíci patří od vydání tolerančního patentu v roce 1781 do sboru v Kloboukách, kam pravidelně docházeli do kostela. V roce 1897 byl v Brumovicích založen stavební fond. Měl shromáždit prostředky ke koupi vhodného objektu, kde by se mohly bohoslužby konat.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bohuslavicích. Ladislav Štrobach (1863-1933), rodák z Kovánce, byl v letech 1889-1923 farářem původně luterského (a.v.) sboru v Bohuslavicích.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bělči.

Husův kámen byl v dnešních ´Husových sadech´ v centru Bělče odhalen, k 500. výročí Husovy smrti na hranici v jihoněmecké Kostnici, v roce 1915; obdobně jako toho roku na mnoha dalších místech.

Roku 1457 přišla z Prahy do Kunvaldu skupina kolem B. Řehoře ovlivněná názory Petra Chelčického, toužící žít podle evangelia. Přímluvou Jana Rokycany u Jiřího z Poděbrad se ´bratři a sestry zákona Kristova´ uchýlili sem, do horské krajiny na litickém králově panství, tehdy ve ´vnitrozemí´, neboť Kladsko bylo součástí Českého království.

Secesní pomník z roku 1904 je dominantou horní části Husova náměstí. Na přední straně pomníku je pod Husovou sochou nápis ´Velkému pravdy hlasateli´. Nad nápisem vyniká pozlacený prvek obsahující husitský kalich.