Vznik evangelického sboru v Krouně podporoval tehdejší majitel Rychmburského panství Filip hrabě Kinský. Do nedávna tajní evangelíci se začali ve velkém množství scházet. Hrabě Kinský zařídil povolání reformovaného kazatele (1782-1785) Františka Kovacse (1740-1800) z Uher. První kázání se konalo ve stodole u Šimonů v září 1783. Tehdejší toleranční modlitebny vyrůstaly rychle.

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Džbánově. Blahoslav Pípal (1926-1991) byl postupně evangelickým farářem ve Svratouchu (1951-1967), ve Cvikově (1967-1972) a v Nymburce (1972-1977). Naposledy působil v letech 1979-1990 ve Džbánově.

Po roce 1945 se ustavila ve Valči kazatelská stanice evangelického sboru ČCE v Kralovicích. Sborový dům, Široká ulice čp. 59, byl upraven z bývalého hostince cca v roce 1947, s velikým nasazením kazatele Jana Jelínka (1912-2009). V přízemí vznikl byt správce a v patře prostorná modlitebna. Od roku 1952 je Valeč kazatelskou stanicí tehdy nově vzniklého sboru ČCE v Podbořanech.

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Kloboukách. Ferdinand Císař (1850-1932), rodák z Ledčic, byl po dvouletém působení v Novém Městě na Moravě (1875-1877) evangelickým reformovaným farářem v Kloboukách v letech 1877-1922. V období 1891-1899 byl seniorem Západního seniorátu církve h.v. na Moravě a v letech 1899-1921 posledním moravským superintendentem církve h.v.

V Hrobu vznikla roku 1899, v rámci německého přestupového hnutí ´Los von Rom´, kazatelská stanice evangelického sboru a.v. v Teplicích- Šanově. Základní kámen secesní stavby s historizujícími prvky byl pokládán 12. prosince 1900, ve výroční den zničení původního evangelického luterského kostela v roce 1617.

Evangelický hřbitov ve Džbánově svým umístěním na okraji vesnice navazuje snad již na předtoleranční místo pohřbů utajených evangelíků. Jsou zde pohřbeni tři ze džbánovských evangelických farářů: Bedřich Horký (1860-1931), Jan Amos Pavlinec (1912-1986) a Blahoslav Pípal (1926-1991).