´Utrakvistický´ kostel sv. Marka Markovice

Kostel sv. Marka tvoří vlastně už jen presbytář (z 1. poloviny 14. století) původního gotického kostela z konce 13. století. V letech 1829-1830 byly postupně zbořeny zchátralá loď a vedle kostela stojící zvonice. Presbytář byl v roce 1860 zajištěn a roku 1892 opraven nákladem majitelů, knížat Auerspergů, kterým tak vděčí kostel za záchranu.

Ve 2. polovině 20. století byly restaurovány v apsidě zachovalé nástěnné gotické malby. Podél apsidy je usazena na zeď i řada kamenných renesančních náhrobků Koudelů ze Žitenic ze 2. poloviny 16. století, kdy byl kostel dlouhou dobu (celá dvě století) utrakvistický.

Původní sídlo rodu, Žitenice u Tupadel, zaniklo někdy koncem 15. století. Nejčasněji doložený člen, Michal Koudela ze Žitenic, byl blízkým druhem Jana Žižky, který údajně ´zemřel v jeho klínu´. V 16. století patřila Koudelům ze Žitenic i blízká Řečice, dnešní osada Koudelov. Koudelové ze Žitenic se podíleli finančně i na vzniku českého kancionálu pro čáslavské literátské bratrstvo v závěru 16. století. Dva z náhrobních kamenů na vnější zdi čáslavského kostela sv. Petra a Pavla patří také Koudelům ze Žitenic.

Zajímavost

Auerspergské náhrobní kameny umístěné v zadní části kostela sem byly přemístěny z nedalekého kostele sv. Anny zbořenému kvůli rozšiřování blízkého lomu po polovině 20. století.

U vchodu na hřbitov obklopující kostel je na náhrobku uvedeno, že by zde měl být pohřben předseda protektorátní vlády gen. Alois Eliáš v hrobě

patřícím rodině jeho manželky. Ve skutečnosti zde urna s jeho popelem nikdy umístěna nebyla; teprve od roku 2006 je uložena v Národním památníku na pražském Vítkově.