´Utrakvistický kostel´ sv. Petra a Pavla Čáslav

Unikátní stavba se zakomponovaným původním kostelem Sv. Michala postaveným kolem poloviny 12. století pány z Chlumu, sto let před založením města, stojí nedaleko náměstí Jana Žižky z Trocnova.

Krátce po založení města v polovině 13. století byl původní kostel rozšířen o presbyterium. O dalších sto let později, kolem roku 1350, bylo již postaveno trojlodí a kostel tehdy patrně získal nové patrocinium Petra a Pavla. Nejspíše počátkem 15. století byla ve směru k náměstí přistavěna věž.

V období následujících dvou staletí (1420-1626) byla Čáslav husitským městem a kostel spravovala utrakvistická konsistoř. Zasedaly v něm zemské sněmy. Kromě sněmů v letech 1441 a 1483 byl nejdůležitějším sněm docela na začátku husitského období, v roce 1421, který kromě jiného přijal  ´Čtyři pražské články´  jako zemský zákon. Sněmu se za táborskou stranu účastnil Jan Žižka, který podle tradice zde byl později pohřben. Lebka objevená v roce 1910 při rekonstrukci kostela je uložena ve výstavní síni radnice. Socha Jana Žižky od Josefa Václava Myslbeka stojí od roku 1881 na stejnojmenném náměstí.

Při kostele působilo v utrakvistickém období ´literátské bratrstvo´, po jehož činnosti se zachovala řada rukopisů (Vídeň, archiv Kutná Hora, muzeum Čáslav). Jako kaplan zde pracoval Bohuslav Bílejovský (cca 1480-1555). Posledním utrakvistickým farářem v Čáslavi byl kaplan církve podobojí Matouš Ulický (cca 1580-1627), který skončil na popravišti. Vedle kostela směrem do náměstí ho připomíná pamětní sloup, na bývalém popravišti je umístěn pamětní kříž.

Kostel Sv. Petra a Pavla měl pohnutou historii. Několikrát byl poničen požáry, roku 1452 a znovu v roce 1522. Mezitím byla v letech 1491-1506 dostavěna věž, dosahuje výšky 88,5 m. Také věž zasáhly požáry, roku 1600 a opět v roce 1703. Spolu s věží byla požárem zasažena i střecha kostela roku 1841.

V roce 1863 proběhla důkladná oprava. Rozsáhlá puristická oprava včetně částečné rekonstrukce kostela, která odstranila přestavby z dřívějška a při které stavba získala goticko-renesanční vzhled, probíhala v letech 1908-1911 pod vedením Kamila Hilberta. Tehdy vznikl i současný vzhled vstupního průčelí.

Kolem kostela existoval až do roku 1829 hřbitov, na němž se již od roku 1782 nepohřbívalo. Dochované renesanční náhrobky jsou zazděny do vnější zdi kostela.