Evangelický kostel Vilémov

Oblast kolem Vilémova byla od Tolerančního patentu součástí evangelického luterského (a.v.) sboru v Opatovicích. V roce 1862 se podařilo zřídit hřbitov s kaplí ve Zvěstovicích, kde se již v té době začaly konat několikrát ročně bohoslužby jak s luterskou (z Opatovic), tak s reformovanou liturgií (ze sboru h.v. v Močovicích, později z Čáslavi). Přičiněním opatovického faráře Josefa J. Kučery vznikl rozhodnutím vídeňské Vrchní církevní rady z 25. června 1881 samostatný evangelický luterský sbor ve Vilémově.

V roce 1878 byla zakoupena budova bývalé továrny na šály a roku 1882 přestavěna na kostel a faru. Prvním vilémovským farářem se stal již roku 1881 rodák z Opatovic Gustav Adolf Skalský, takže byl 8. září 1881 ordinován a instalován superintendentem a.v. (1874-1889) Danielem Bohumilem Molnárem ještě ve zvěstovické kapli. V roce 1913 vznikla kazatelská stanice v Habrech, jako společný projekt sborů a farářů, vilémovského a.v. (1912-1920) Rudolfa Petra Lányho a čáslavského faráře h.v. Františka Kozáka. Roku 1928, za faráře (1927-1947) Jana Smetany, se stala součástí vilémovského sboru, již Českobratrské církve evangelické, kazatelská stanice v Malči; odfařením od sboru v Hradišti u Nasavrk. V roce 1935 došlo k přístavbě kostelní věže, za faráře (1927-1947) Jana Smetany.

Zajímavost

Gustav Adolf Skalský byl od roku 1896 profesorem praktické teologie na vídeňské Evangelické teologické fakultě; po vzniku Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze roku 1919 se stal jejím prvním děkanem.