Evangelický kostel Vilémov
Oblast kolem Vilémova byla od Tolerančního patentu součástí evangelického luterského (a.v.) sboru v Opatovicích. V roce 1862 se podařilo zřídit hřbitov s kaplí ve Zvěstovicích, kde se již v té době začaly konat několikrát ročně bohoslužby jak s luterskou (z Opatovic), tak s reformovanou liturgií (ze sboru h.v. v Močovicích, později z Čáslavi). Přičiněním opatovického faráře Josefa J. Kučery vznikl rozhodnutím vídeňské Vrchní církevní rady z 25. června 1881 samostatný evangelický luterský sbor ve Vilémově.
V roce 1878 byla zakoupena budova bývalé továrny na šály a roku 1882 přestavěna na kostel a faru. Prvním vilémovským farářem se stal již roku 1881 rodák z Opatovic Gustav Adolf Skalský, takže byl 8. září 1881 ordinován a instalován superintendentem a.v. (1874-1889) Danielem Bohumilem Molnárem ještě ve zvěstovické kapli. V roce 1913 vznikla kazatelská stanice v Habrech, jako společný projekt sborů a farářů, vilémovského a.v. (1912-1920) Rudolfa Petra Lányho a čáslavského faráře h.v. Františka Kozáka. Roku 1928, za faráře (1927-1947) Jana Smetany, se stala součástí vilémovského sboru, již Českobratrské církve evangelické, kazatelská stanice v Malči; odfařením od sboru v Hradišti u Nasavrk. V roce 1935 došlo k přístavbě kostelní věže, za faráře (1927-1947) Jana Smetany.
Roku 2023 sbor budovu prodal obci Vilémov s možností využívat sál na faře, případně po domluvě i prostor kostela; od 1. ledna 2024 se Vilémov stává kazatelskou stanicí sboru v Opatovicích.
Zajímavost
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit