Pamětní deska Michaela Weisse Lanškroun

Pamětní deska, věnovaná Evangelickou luterskou církví Berlín-Brandenburg, byla odhalena ve sborovém sále evangelického kostela v Lanškrouně v roce 1985 ke 450. výročí úmrtí Michaela Weisse, rodáka z Dolního Slezska.

Michael Weisse (1488-1534), původně mnich řádu Františka z Assisi, se po roce 1518 stal v Litomyšli u Vavřince Krasonického členem Jednoty bratrské. V letech 1522-1524 navštívili s Janem Rohem pětkrát ve Wittenbergu Martina Luthera. Roku 1531 byl ordinován a stal se správcem bratrského německého sboru v Lanškrouně; od roku 1532 byl i členem Úzké rady. Zemřel předčasně, údajně když na lanškrounském zámku snědl otrávené vlčí maso.

V roce 1531 z pověření Jednoty také redigoval německý kancionál, který vydal v Mladé Boleslavi tiskař Jiří Štyrsa. Kancionál s názvem ´Ein New Gesengbuchlen´  je dedikován německojazyčným bratrským sborům v Lanškrouně a ve Fulneku, které vznikly příchodem valdenských z Braniborska do Čech koncem 15. století.

Písně obsažené v kancionálu oceňoval i Martin Luther a mnoho z nich se objevuje dodnes v evangelických zpěvnících v Německu. Faksimile Weisseho kancionálu byla vydána roku 1931 při čtyřstém výročí jeho vzniku.

Zajímavost

V Evangelickém zpěvníku (2021) je Michael Weisse autorem textu dvou písní: Noc odchází a svítá den (623) a velikonoční Veleben Bůh buď, jeho čin (540).