Kostel milosti Těšín

Kostel milosti (Gnadenkirche) v Těšíně, známý jako Ježíšův kostel (Kosciól Jezusowy), je výsledkem Alttrandstädtské dohody z 1. září 1707, kterou švédský král Karel XII. donutil císaře Josefa I. uvolnit protireformační poměry ve Slezsku. Evangelíci augsburského vyznání získali zpět 121 kostelů a císař Exekučním recesem z 8. února 1709 povolil stavbu dalších šesti ´kostelů milosti´. Z nich jsou dnes zachovány čtyři, ale jen tento těšínský slouží stále evangelické církvi.

Základní kámen byl položen 13. října 1710 nuceně na místě mimo městské hradby, což přispělo k tomu, že se kostel zachoval v původním stavu, přestože město postihlo později několik požárů. Pětilodní bazilika na půdorysu kříže s půlkruhovou apsidou byla dokončena v roce 1722. Kostel s valbovou střechou a rokokovým oltářem s obrazem Poslední večeře má trojí galerii. Roku 1750 byla dostavěna věž s cibulovou kopulí. V současnosti je v něm 3.500 sedadel; pojme však šest, možná až osm tisíc účastníků.

Kázalo se v něm německy, česky a polsky, byť kazateli mohli být pouze obyvatelé Slezska. Putovali sem evangelíci z Moravy (také z okolí Fulneku), ze Slovenska, ba až z východních Čech. Důležitým obdobím bylo dvacetiletí působení kazatelů a učitelů ovlivněných pietismem, kdy v Těšíně působili např. faráři Johann Muthmann (v letech 1709-1730) a Johann Adam Steinmetz (1720-1730) a učitelé Jiří Sarganek (v letech 1720-1730) a Jan Liberda (do roku 1725).

Po Tolerančním patentu zde bylo krátce sídlo evangelické konsistoře a.v. přemístěné roku 1785 do Vídně. V letech 1813-1873 zde působilo výborné evangelické gymnasium s německým vyučovacím jazykem spolu s alumneem, ubytovnou pro studenty jak z českých zemí tak ze Slovenska. Gymnasium fungovalo i jako příprava pro studium evangelické teologie.

Od roku 1918 leží kostel Milosti v polské části Těšína a slouží Evangelické augsburské církvi. Na jedné z galerií je umístěna tzv. Tschammerova knihovna a roku 2009 bylo na druhé galerii otevřeno Museum protestantismu.