Evangelický kostel Hrubá Vrbka

Hrubá Vrbka patřila  ke strážnickému panství. Petr II. z Kravař (*1389-†1432) byl horlivým následovníkem Jana Husa. Na své panství proto povolával husitské kněze z Čech. Obyvatelé kraje žili od té doby v rozkolu s římskokatolickou církví. Asi od roku 1598 se na zdejším panství prosazuje výrazně Jednota bratrská.

Po Bitvě na Bílé hoře 1621 se Čechy i Morava dostávají do rukou katolických Habsburků a ti vypudili nekatolickou šlechtu ze země. Strážnické panství připadlo Františku de Magno - ortodoxnímu katolíkovi, který na Bílé Hoře zničil bojové šiky Moravanů. Panství převzal roku 1629. Nastal náboženský převrat. Bratrští a evangeličtí kněží byli vykázáni, jejich kostely zavřeny. Poddaní se stěhovat nesměli, zato byli vystaveni velmi silnému tlaku k pokatoličtění. Tímto prosluli zvláště jezuité, kteří sídlili od 1650 na faře v sousedním Kuželově. Lidé se přestupu na katolickou víru houževnatě bránili. Řada z nich utíkala do Uher (jen z Hrubé Vrbky došlo v období 1719-1749 k útěku 234 lidí.) Největší odpor kladli lidé v Javorníku, kde se za pomoci portášů uchylovali jezuité i k tělesným trestům a žalářování.

Přes všechno úsilí pokatoličtit strážnické panství se po Tolerančním patentu roku 1781 v Hrubé Vrbce přihlásilo k evangelickému (luterskému) vyznání 500 občanů. Díky tomu zde mohl vzniknout sbor (v roce 1782) a bylo započato se stavbou modlitebny. Materiál na stavbu poskytl místní les. Každá rodina, která měla koňský potah, svážela dřevo. Podle Tolerančního patentu mohl být kostel postaven pouze v řadě mezi stodolami, nesměl mít věž ani vchod z hlavní ulice, aby na sebe příliš neupozorňoval.

Prvním farářem byl Ondřej Škultéty. Roku 1783 byla zřízena i evangelická církevní škola, která sloužila až do roku 1947. První fara byla postavena v r. 1785, byla však zničena požárem. V roce 1884 byla postavena nová a v roce 1950 byla uvnitř přestavěna.

V roce 1941 byla ke kostelu přistavěna věž. Železný zvon na věž daroval evangelický sbor z Prusinovic roku 1948, od roku 2012 má kostel nový bronzový zvon tónu g2. Varhany byly zakoupeny mezi lety 1875-1891 za faráře Emila Pellara (*1847, Pržno - †1928).

Naši kazatelé

• Ondřej Škultéty starší (1782-1783),
• Jan Petrovits (1783-1787),
• Samuel Medveczký (1787-1796),
• Samuel Poleškovitz (1796-1801),
• Ondřej Pecnek (1802),
• Pavel Mareček (1802-1806),
• Ondřej Škultéty mladší (1806-1808),
• Jan Dévan (1809-1816),
• František Lojka (1817-1830),
• Josef Motl (1830-1836),
• Jiří Miták (1836-1874),
• Emil Pellar(1875-1927),
• Ladislav Blecha (1929-1941),
• Jan Vrubel (1941-1946),
• Jan Amos Dvořáček (1948-1951),
• Zdeněk Jokl (1952-1964),
• Čeněk Šimonovský (1964-1975),
• Petr Brodský (1976-1981),
• Jiří Řehák (1982-2002),
• Mojmír Blažek (2003-2014)
• Alexandra Prčíková (2014-2024)
• Dan Petříček (2024-
• Erika Petříčková (2024-