20. století

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Svratouchu. Jaromír Jun (1920-1999), rodák od Žďáru nad Sázavou, byl po vikářování ve sboru ve Vítkově (1955-1967) farářem v evangelických sborech ve Chlebech (1967-1981) a v Borové (1981-1984).

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Svratouchu. Ludvík J. Chlumský (1846-1917), rodák z Dvakačovic, se po ordinaci v roce 1873 ve Vanovicích, moravským superintendentem h.v. (1863-1883) Janem Benešem, stal farářem českých sborů v Texasu, USA (1874-1881). Odtud přijal pozvání ze Svratouchu a byl…

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Lubomír Linka (1922-2004) byl farářem ČCE v Krucemburku, Novém Bydžově, Hořátvi a v Černilově. Coby studující teologie v kurzech pořádaných ústředím církve působil krátce v letech 1942-1943 jako diakon v Libštátě.

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Petr Marušiak (1852-1929), rodák od Liptovského Mikuláše, se stal po vikariátech ve slovenských sborech a.v. dlouholetým farářem v Libštátě. 

Nejprve působil 40 let jako farář libštátského luterského (a.v.) sboru (1878-1918) a nato,…

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Emanuel Havelka (1839-1921), rodák z Hraběšína v opatovickém sboru, byl po vikářování v Bučině (1863-1864) v období 1864-1909 reformovaným farářem v Libštátě. Je autorem publikace ´Evangelické školství v Čechách a na Moravě´ z roku 1910.

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Slavomil C. Daněk (1885-1946) působil nejprve v letech 1908-1909 jako vikář v evangelickém sboru h.v. v Čáslavi. V letech 1910-1921 byl farářem reformovaného (h.v.) sboru v Libštátě.

Zároveň vystudoval filosofii a semitské jazyky na…

Dřevěná toleranční fara byla postavena v roce 1789 vedle kostela stavěného v letech 1786-1787, za prvního reformovaného (h.v.) faráře (1783-1801) Jana Csomora (?-1805 v Krabčicích). Před rokem 1830 sbor postavil zděnou faru. Roku 1914, za faráře (1910-1921) Slavomila Daňka, byla budova rozšířena…

Někdy před rokem 1800 byla na jihozápadním konci obce postavena dřevěná toleranční fara. Když roku 1825 shořela, byla již nedaleko kostela postavena nová fara. Současná patrová budova fary stojí na dohled od kostela od roku 1938, za faráře (1937-1965) Františka Šturce. Odprodej budovy bývalé…

Po Tolerančním patentu 1781 se v Laa ani v okolí nepřihlásil žádný evangelík, jednotlivci se do města přistěhovali až po roce 1861. Teprve v roce 1929 vznikla v Laa kazatelská stanice a roku 1933 byla ustavena filiálka z padesát kilometrů vzdáleného sboru v Korneuburgu, patřícího k Vídeňské…

V Litobratřicích vznikla roku 1959 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1959-1972) Vladimíra Kaluse (1930-1987). Roku 1965 byl zakoupen domek, který byl svépomocí adaptován a upraven. Evangelická modlitebna zde byla slavnostně otevřena 25. června 1967. Po padesáti…

V roce 1902 vznikla v Břeclavi kazatelská stanice unionovaného německého sboru v Brně, k bohoslužbám se scházela v původní modlitebně českého reformovaného společenství poblíž nádraží. V letech 1911-1912 byl na křižovatce, dnes ulic Jiráskova a Jungmannova, postaven evangelický kostel a.v.,…

Humanista Matouš Collinus z Chotěřiny (1506, Kouřim - 1566) se na studiích ve Wittenbergu stal stoupencem Martina Luthera, byl žákem Philippa Melanchthona. Od roku 1541 vyučoval na pražské univerzitě řečtinu a později i latinu. Byl autorem latinsky psaných básní, učebnic latiny i souhrnu…

Jiří Strejc (1536-1599), zábřežský rodák, byl svým způsobem ´neskladný´ kazatel Jednoty bratrské, jeden z překladatelů Kralické bible (pracoval ještě i na revizi jednosvazkového vydání z roku 1596) a autor žalmových písní. Při vzniku Českého vyznání (1575) byl vedením Jednoty bratrské pověřen…

Sborový dům sídlí v tzv. Frölichově vile, zakoupené pro sborové potřeby v roce 1929 od podnikatelské rodiny Frölichů, která se dostala do konkurzu v době inflace v Německu v roce 1925. V letech 1981-1985 byla budova zrekonstruována, od té doby je zde modlitebna, fara a farářský byt.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Antonín Fleischer (1843-1916), syn libišského faráře (1822-1850) Josefa Fleischera (1794-1850), se stal dlouholetým učitelem na evangelické škole v rodné Libiši. Po studiích v Praze byl nejprve učitelem na evangelické faře v Předhradí, v období 1863-…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Břetislav Hladký (1895-1982), rodák ze Strakonic, byl čtyřicet let (1926-1966) evangelickým farářem sboru ČCE v Libiši. Přispíval do řady časopisů, také pod pseudonymem Daniel Hodan.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. August Nagy (1846-1903), rodák z Vanovic, po ročním vikářování (1869) v Kloboukách se stal prvním evangelickým h.v. farářem (1870-1876) v nově ustaveném sboru reformované církve v Heršpicích. Od roku 1876 až do své smrti působil v evangelickém sboru v…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Josef Fleischer (1794-1850), rodák ze sboru ve Vysoké, působil celý svůj profesní život, po studiu teologie v Šaryšském Potoku, ve sboru v Libiši (1822-1850). Náhrobek je umístěn ve společné hrobce v rámci širší rodiny.

V období přestupového hnutí po vzniku Československa vznikla - na základě přednášky faráře Jana Vladimíra Šebesty z Peček - v roce 1921 v Kralovicích kazatelská stanice, která byla vzápětí roku 1922 přeměněna na samostatný farní sbor s několika kazatelskými stanicemi.

V červnu 1934, za…

Pomníček z kamenů ze zřícenin nedalekého hradu Krakovce, odkud se Jan Hus vydal na podzim roku 1414 na cestu na církevní koncil do Kostnice - a s kamenem přivezeným z Lidic zničených v roce 1942 - byl nedaleko kralovického evangelického kostela slavnostně odhalen v předvečer husovského výročí 5…