20. století

Náhrobek na rodinném hrobě evangelického hřbitova v Lozicích. Gustav Šoltesz (1849-1936), rodák z Velenic,

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Lozicích. Titus Šoltész (1890-1929)

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Hradišti u Nasavrk. Antonín Gayer (1872-1931), rodák z Plzně, působil v období 1896-1928 jako kazatel evangelia v řadě sborů Svobodné církve reformované (po roce 1918 Jednoty českobratrské). Poslední tři roky života, v letech 1928-1931, byl farářem sboru ČCE v…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Hradišti u Nasavrk. Jiří Vojtěchovský (1917-2001) byl v letech 1944-1950 farářem ve Velimi. V noci ze 26. na 27. června 1950 se v pankrácké věznici směl setkat s Dr. Miladou Horákovou, jen několik hodin před její popravou, když to faráři jejího smíchovského…

Husův kámen byl odhalen, k 500. výročí smrti Jana Husa na kostnické hranici 6. července 1915, nedaleko pod evangelickou farou. Naproti němu přibyl pod evangelickým kostelem o něco později pomník padlým v 1. světové válce.

Vybudování modlitebny předcházela dlouholetá příprava. Evangelíci patří od vydání tolerančního patentu v roce 1781 do sboru v Kloboukách, kam pravidelně docházeli do kostela. V roce 1897 byl v Brumovicích založen stavební fond. Měl shromáždit prostředky ke koupi vhodného objektu, kde by se mohly…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bělči.

Husův kámen byl v dnešních ´Husových sadech´ v centru Bělče odhalen, k 500. výročí Husovy smrti na hranici v jihoněmecké Kostnici, v roce 1915; obdobně jako toho roku na mnoha dalších místech.

Secesní pomník z roku 1904 je dominantou horní části Husova náměstí. Na přední straně pomníku je pod Husovou sochou nápis ´Velkému pravdy hlasateli´. Nad nápisem vyniká pozlacený prvek obsahující husitský kalich.

Náhrobek evangelického faráře Rudolfa Mahovského v evangelické části humpoleckého hřbitova je vlastně kenotaf (dosl. prázdný hrob) - jen symbolické místo. Rudolf Mahovský (1877-1942), rodák z Těšan byl krátce superintendentním vikářem v evangelickém sboru h.v. v Kloboukách u Brna (1911-1912). Po…

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Maxmilian Machotka (1879-1932), humpolecký rodák, byl v letech 1904-1911 evangelickým farářem a.v. ve Vilémově.

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Josef Lukášek (1874-1947), rodák z Humpolce, ´vikářoval´ v letech 1895-1896 v evangelickém sboru a.v. v Opatovicích a v letech 1896-1898 působil krátce i v Lutherově ústavu v Hradci Králové. V období 1898-1907 byl farářem luterského sboru v…

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Ferdinand Hrejsa (1867-1953), rodák z Humpolce

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Horní Krupé. Ladislav Šoltesz (1854-1926), rodák z Velenic, pracoval krátce v Nymburce (1878-1882), jako ´osobní vikář´ chlebského faráře Jana Janaty. Do Horní Krupé přišel roku 1882 jako nástupce prvního hornokrupského faráře (1868-1881) Františka Smetánky a…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Horní Krupé. Bohumil (Bobeš) Dittrich (1921-1995), rodák z Poličky, prošel za války, jako celý ročník narozených toho roku, více než dvouletým totálním nasazením. V období 1949-1952 byl evangelickým farářem v Chomutově, ovšem z toho 16 měsíců v letech 1950-…

Památník postavila Evangelická matice Třanovského. Byl odhalen v roce 1931 při 150. výročí Tolerančního patentu ve stoupání na vrch Godula nedaleko Komorní Lhotky. Historii místa vystihuje nápis:

´ Na paměť 150. výročí vydání tolerančního patentu o náboženské svobodě. Na tomto místě…

Teprve roku 1938 se v Zásmukách ustavila, dlouholetým působením velimského evangelického faráře (1907-1946) Jaroslava Řepy (1879-1947) a pečeckého (1919-1945) Jana Vladimíra Šebesty (1878-1962) v rámci přestupového hnutí, kazatelská stanice evangelického sboru v Libenicích zahrnující evangelíky…

Autorem Husova památníku, nedaleko nyní evangelického kostela sv. Trojice, je Ladislav Šaloun. Památník byl odhalen teprve 6. července 1921, třebaže se o něm začalo uvažovat bezprostředně po odhalení místního pomníku Prokopa Holého v roce 1910.

Kámen z vrchu Klepec, vzdáleného 8 km od…

Secesní památník od sochaře Karla Opatrného byl slavnostně odhalen 3. července 1910 na dnešním Husově náměstí v Českém Brodě, cca 10 km od Lipanské mohyly.

Socha zachycuje husitského vojevůdce v životní velikosti na vrcholu podstavce z hořického pískovce ve tvaru skály spolu s bronzovým…

Husův kámen z roku 1915, k 500. výročí Husovy smrti v Kostnici, byl odhalen v trojúhelníku dnešních ulic Husovy a Tylovy. Začátkem tisíciletí byl opraven po vandalském poničení. Nad emblémem je šikmo umístěný nápis ´Památce Mistra Jana Husa´ a vročení 1415-1915.