(V databázi je prozatím 434 položek v této kategorii.)

soudobé evangelictví (cca od začátku 20. století)

Evangelický kostel (Christuskirche) Laa a. d. Thaya

Po Tolerančním patentu 1781 se v Laa ani v okolí nepřihlásil žádný evangelík, jednotlivci se do města přistěhovali až po roce 1861. Teprve v roce 1929 vznikla v Laa kazatelská stanice a roku 1933 byla ustavena filiálka z padesát kilometrů vzdáleného sboru v Korneuburgu, patřícího k Vídeňské…

´Modlitebna´ Litobratřice

V Litobratřicích vznikla roku 1959 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1959-1972) Vladimíra Kaluse (1930-1987). Roku 1965 byl zakoupen domek, který byl svépomocí adaptován a upraven. Evangelická modlitebna zde byla slavnostně otevřena 25. června 1967. Po padesáti…

´Evangelický kostel a.v.´ Břeclav

V roce 1902 vznikla v Břeclavi kazatelská stanice unionovaného německého sboru v Brně, k bohoslužbám se scházela v původní modlitebně českého reformovaného společenství poblíž nádraží. V letech 1911-1912 byl na křižovatce, dnes ulic Jiráskova a Jungmannova, postaven evangelický kostel a.v.,…

Pamětní deska Matouše Collina Kouřim

Humanista Matouš Collinus z Chotěřiny (1506, Kouřim - 1566) se na studiích ve Wittenbergu stal stoupencem Martina Luthera, byl žákem Philippa Melanchthona. Od roku 1541 vyučoval na pražské univerzitě řečtinu a později i latinu. Byl autorem latinsky psaných básní, učebnic latiny i souhrnu…

Pamětní deska Jiřího Strejce Zábřeh

Jiří Strejc (1536-1599), zábřežský rodák, byl svým způsobem ´neskladný´ kazatel Jednoty bratrské, jeden z překladatelů Kralické bible (pracoval ještě i na revizi jednosvazkového vydání z roku 1596) a autor žalmových písní. Při vzniku Českého vyznání (1575) byl vedením Jednoty bratrské pověřen…

Sborový dům Zábřeh

Sborový dům sídlí v tzv. Frölichově vile, zakoupené pro sborové potřeby v roce 1929 od podnikatelské rodiny Frölichů, která se dostala do konkurzu v době inflace v Německu v roce 1925. V letech 1981-1985 byla budova zrekonstruována, od té doby je zde modlitebna, fara a farářský byt.

Náhrobek Antonína Fleischera

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Antonín Fleischer (1843-1916), syn libišského faráře (1822-1850) Josefa Fleischera (1794-1850), se stal dlouholetým učitelem na evangelické škole v rodné Libiši. Po studiích v Praze byl nejprve učitelem na evangelické faře v Předhradí, v období 1863-…

Náhrobek Břetislava Hladkého

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Břetislav Hladký (1895-1982), rodák ze Strakonic, byl čtyřicet let (1926-1966) evangelickým farářem sboru ČCE v Libiši. Přispíval do řady časopisů, také pod pseudonymem Daniel Hodan.

Náhrobek Gustava Nagye

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. August Nagy (1846-1903), rodák z Vanovic, po ročním vikářování (1869) v Kloboukách se stal prvním evangelickým h.v. farářem (1870-1876) v nově ustaveném sboru reformované církve v Heršpicích. Od roku 1876 až do své smrti působil v evangelickém sboru v…

Náhrobek Josefa Fleischera

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Josef Fleischer (1794-1850), rodák ze sboru ve Vysoké, působil celý svůj profesní život, po studiu teologie v Šaryšském Potoku, ve sboru v Libiši (1822-1850). Náhrobek je umístěn ve společné hrobce v rámci širší rodiny.

Evangelický kostel Kralovice

V období přestupového hnutí po vzniku Československa vznikla - na základě přednášky faráře Jana Vladimíra Šebesty z Peček - v roce 1921 v Kralovicích kazatelská stanice, která byla vzápětí roku 1922 přeměněna na samostatný farní sbor s několika kazatelskými stanicemi.

V červnu 1934, za…

Husův kámen Kralovice

Pomníček z kamenů ze zřícenin nedalekého hradu Krakovce, odkud se Jan Hus vydal na podzim roku 1414 na cestu na církevní koncil do Kostnice - a s kamenem přivezeným z Lidic zničených v roce 1942 - byl nedaleko kralovického evangelického kostela slavnostně odhalen v předvečer husovského výročí 5…

Evangelický kostel Hazlov

Hazlov leží za hranici Ašska, takže luterství, které zde v 16. století zakořenilo, s podporou evangelického rodu Zedtwitzů, podlehlo po roce 1629 rekatolizaci na základě tzv. restitučního ediktu, který vracel poměry před platnost Augsburského smíru z roku 1555. Toleranční patent (1781) se zde…

Památník Ondřeje Chebďovského Poděbrady

V tzv. Zámostí, tzn. na levém břehu Labe ve městě Poděbradech, v sousedství zvonice a havířského kostelíku P. Marie, stojí skromný pamětní kámen připomínající poděbradského rodáka, exulanta pro víru a mučedníka doby pobělohorské.

Ondřej Chebďovský z Felsova pocházel z vážené a zámožné…

Evangelická fara Brno Pellicova

V těsném sousedství Betlémského kostela byl roku 1895, současně se stavbou kostela, přestavěn dřívější hostinec na faru. K budově byl v roce 1905 přistavěn konfirmační sál, který byl koncem II. světové války, spolu s kostelem, poškozen při bombardování.

Usilovnou činností Václava Pokorného…

Sborový dům Pardubice

Trvalé zázemí, vedle kostela postaveného již roku 1897, získal sbor ustavený v roce 1921 po několika peripetiích až v budově koupené v roce 1950, za faráře (1945-1962) Josefa Smolíka (1922-2009), v Hronovické ulici; v patře vznikl byt faráře. Roku 1955 byla koupena i druhá polovina budovy a v…

Pomník Mikuláše Zinzendorfa Herrnhut

Zinzendorfův pomník stojí od roku 1902 v těsné blízkosti bratrského sborového sálu v centru Ochranova. Jeho autorem je sochař Alfred Reichelt (1856-1928), roku 2002 byl pomník zrenovován.

Připomíná Mikuláše Zinzendorfa. Ten v roce 1722 umožnil německy mluvícím náboženským exulantům ze…

Pomník J. A. Komenského Mladá Boleslav

Komenského pomník stojí v parku vedle Městského divadla. Dílo sochaře Ladislava Šalouna (1870-1946) bylo odhaleno ve výroční den Komenského narození 28. března 1928.

Evangelický kostel Pokoje Hrádek nad Nisou

Evangelický kostel Pokoje (Friedenskirche), stavba v novogoticko-renesančním stylu, byl postaven v letech 1900-1901. Slavnostní otevření se konalo 1. prosince 1901 pro německojazyčný sbor evangelické luterské (a.v.) církve, který byl součástí Jizerského seniorátu církve a.v.

Od roku 1950…

Náhrobek Gustava Šoltesze

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Lozicích. Gustav Šoltesz (1849-1936), rodák z Velenic, byl v letech 1881-1886 farářem v Soběhrdech a působil jako vikář v letech 1877-1880 a jako farář v období 1877-1921 v Krabčicích. Náhrobek má na rodinném hrobě spolu se synem Titem Šolteszem, který byl…

Náhrobek Tita Šoltesze

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Lozicích. Titus Šoltész (1890-1929), rodák z Krabčic, působil v období 1914-1922 jako vikář postupně na několika sborech, v letech 1922-1929 byl evangelickým farářem v Lozicích. V rodinném hrobě je spolu s ním pohřben i jeho otec Gustav Šoltesz (1849-1936).…