Pomník valašských povstání 1620-1644 Vsetín

Autorem památníku z roku 1966 je Zdeněk Němeček . Dnes je památník umístěn v parčíku před vsetínským zámkem. Tvoří ho 3,5 m vysoká socha a 6 m dlouhá deska se jmény účastníků valašského povstání popravených v roce 1644, nakolik se je podařilo dohledat. Původně byl památník umístěn, z politických důvodů, před Horní školou místo busty T. G. Masaryka - ta se na své místo vrátila již v létě 1968.

Předehra povstání začala již roku 1609, když vyženil vsetínské panství konvertita od Jednoty bratrské Albrecht z Valdštejna a povolal na výrazně evangelické Valašsko jezuity. Náboženský, i hospodářský, tlak vedl pak naopak k podpoře stavovského povstání v Čechách.

Následně, po Bílé hoře, valašský odpor podporoval v letech 1621-1622, pod vedením Jana Adama z Víckova (1589-1627), akce nového moravského zemského hejtmana Ladislava Velena z Žerotína (1579-1638) i uherské povstalce Gabriela Bethlena. Ve druhé a třetí vlně se valašský odboj napojoval nejprve na akce dánské armády (1626-1627), kdy zahynul Jan Adam z Víckova, a v letech 1638-1644 na akce švédské armády.

Vojensky podlehlo Valašsko trestné výpravě císařské armády zorganizované koncem roku 1643. Po porážce v bitvě nedaleko Vsetína v lednu 1644 následovalo kruté zúčtování, tentokrát již Ferdinanda III. - přes 200 obětí bylo sťato, oběšeno, i zaživa čtvrceno.

Ale následné protireformaci Valašsko nábožensky nepodlehlo, jak se po pěti generacích života utajované evangelické existence ukázalo před i po Tolerančním patentu (1781).