Evangelický kostel Horní Dubenky

Jakmile se v Horních Dubenkách dověděli o Tolerančním patentu, vydali se do Telče se žádostí o založení sboru. Byli však odmítnuti; právě byl založen sbor augsburského vyznání v nedaleké Velké Lhotě u Dačic. Hornodubenští se však nedali. Obrátili se přímo na císaře Josefa II., a i když jich podle pravidel Tolerančního patentu bylo málo, vydal panovník 6. listopadu 1783 Nejvyšší dekret, kterým zvláštní milostí povolil utvořit v Horních Dubenkách samostatný sbor augsburského vyznání.

Začátky chudého sboru byly těžké. Pozemky na stavbu fary, hřbitova i modlitebny byly pouze pronajaty. Stavba modlitebny byla zahájena v dubnu 1786 a již v říjnu téhož roku v ní byly slouženy první bohoslužby, za prvního faráře a. v. (1783-1835) Ondřeje Lazanyiho (*1758, Rožňava-†1835, H. Dubenky). Na rozdíl od jiných tolerančních modliteben na Vysočině má ta zdejší místo dřevěného stropu zděnou klenbu. Kazatelna, kamenná podlaha i kruchta s varhanami byly pořízeny v pozdějších letech. Také vížka pochází až z roku 1857.

Na počátku 20. století byla postavena nová fara a hospodářské budovy. Velké opravy se uskutečnily v 50. letech minulého století. K faře byl tehdy přistavěn nový sborový sál, pojmenovaný podle dlouholetého významného kazatele, faráře (1883-1929) Pavla F. Lanštjáka (*1856, H. Zelenica-†1935, H. Dubenky), jemuž je také věnována pamětní deska. Hřbitov byl založen hned v roce 1782. Dnes k němu vede pěkná alej a najdeme tam náhrobky prvních kazatelů.

Rok 1989 znamenal i pro sbor v Horních Dubenkách výzvu k obnovené práci: konají se otevřená shromáždění pod širým nebem, na paměť pronásledování evangelíků jsou pravidelné bohoslužby u Studánky Páně a vzpomínka na m. Jana Husa bývá každým rokem na břehu Borského rybníka u památníku husitské bitvy.

V letních měsících probíhá v Horních Dubenkách setkání s názvem Parrésia aneb Ráj srdce a labyrint světa, jehož smyslem je setkání evangelia a kultury.