Evangelický kostel Zelów

Čeští kolonisté z řady evangelických exulantských enkláv ve Slezsku zakoupili roku 1803 statek Zelów v oblasti tehdy patřící k pruské části Polska. Po napoleonských válkách se od roku 1815 Zelov ocitl v ruské části rozděleného Polska.

Třebaže již od roku 1806 byla připravena parcela pro kostel a hřbitov, byl kostel postaven až v letech 1821-1825. Slavnostně byl otevírán 3. července 1825. Prostou halovou stavbu bez apsidy doprovází u vstupních dveří hranolová věž. Interiér je světlý, nad kazatelnou je kolem symbolu kalicha nápis ´Pravda vítězí´ a pod ním biblický verš ´Blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho´(Lukáš 11,28). Na hřbitově se kolem kostela pohřbívalo v období 1806-1852, nato vznikl za vesnicí nový hřbitov.

V kostele jsou umístěny tři pamětní desky. Reformátorům Janu Calvinovi (z roku 1909 ke 400. výročí jeho narození) a Janu Husovi (z roku 1915 při 500. výročí Husovy smrti - i spolu s Husovým kamenem před kostelem). Třetí je deska ke 170. výročí založení exulantské osady (1802-1972). Ze Zelova pochází i kazatel Jan Jelínek (1912-2009), kterému byl v roce 2022 nedaleko kostela také odhalen pamětní kámen.

V Zelově se vytvářela silná exulantská tradice, třebaže během doby přibyly i silné menšiny - židovská, luterská německá a katolická polská. Kolem roku 1860 odešlo také ze Zelova mnoho rodin na ´ukrajinskou´ Volyň, kde vznikala i další evangelická střediska. Po vzniku Československa se někteří vrátili do ´země otců´, třináct rodin ze Zelova se usadilo v Hrabové. Za změněných poměrů a polského tlaku odešla většina Čechů po roce 1945 na různá místa, především v českém pohraničí, kde zčásti nahradili německé osídlení po odsunu.

V současnosti se v Zelově hlásí k české národnosti cca 500 osob, ale jen starší z nich mluví česky. Zelovský evangelický sbor je součástí Evangelické reformované církve v Polsku, káže se polsky. V letech 1982-2010 zde jako faráři působili manželé Miroslaw a Wiera Jelinkovi. V jejich odkazu i nadále pracuje dětská hudební skupina ´Zelovské zvonky´. Evangelický sbor úzce spolupracuje s Českobratrskou církví evangelickou a má návaznost na ´Sdružení exulant´.

Zajímavost

Zelów lze jako poslední přiřadit k pobělohorským exulantským střediskům, neboť mezi jeho zakladateli, kteří sem ze Slezska v roce 1803 přesídlilil, bylo i několik těch, kdo odešli z Čech ještě před Tolerančním patentem.