Tolerance (1781 - 1800)

K roku 1292 je zmiňován raně gotický kostel, tehdy nad starým řečištěm Labe. V letech 1427-1622 byl Kolín utrakvistickým městem. Kolem roku 1500 dostal kostel pozdně gotickou úpravu, v roce 1611 byl prodlouženo varhanní kůr, za třicetileté války byl poničen. Po opravě se jistě již od roku 1682 v…

Toleranční evangelická škola byla postavena roku 1784, za prvního kazatele (1782-1784) Michala Vincence. Současná budova bývalé školy je z roku 1860, kdy byl svratoušským evangelickým h.v. farářem (1856-1862) Jan Skalák (1810?-1885). Roku 1877 se z evangelické školy stala obecní. Od roku 1920…

Holčovice, čp 44 

Bývalá evangelická fara, dnes sídlo Obecního úřadu, byla postavena v letech 1785-86. Je to patrová stavba obdélného půdorysu s mansardovou střechou z období pozdního baroka s prvky raného klasicismu. Vnitřní dispozice je centrálně rozdělená chodbou, vedoucí ke…

Evangelický toleranční luterský (a.v.) sbor, jeden ze čtyř německy mluvících tolerančních sborů na Moravě (tři luterské a unionovaný v Brně), byl v Holčovicích ustaven roku 1782. Holčovice patřily od konce 16. století evangelickému luterskému rodu Skrbenských z Hříště (patřil jim i Fulnek, kde…

V dnešní Opletalově ulici, tehdy Trautenbergerově, měl toleranční evangelický sbor faru. V budově sídlila i evangelická škola, která byla zřízena již roku 1782. Roku 1875 získala obecná škola ´právo veřejnosti´, od roku 1910 jako měšťanská škola. Škola zanikla v roce 1928.

Brněnský…

V nejrannějším období po Tolerančním patentu, v letech 1782-1786, byli evangelíci ze Sloupnice a okolí pohřbíváni na prvním z evangelických hřbitovů, v lokalitě ´Černohorský kout´, severně od obce, kde však je prameniště Sloupnického potoka. Brzy byl proto, opět dočasně, přemístěn do lokality ´…

Dnešní hřbitov byl založen roku 1785, po císařském zákazu užívat nadále pohřebiště uvnitř obcí, nedaleko právě tehdy stavěné evangelické modlitebny pro luterský (a.v.) evangelický sbor, vzniklý roku 1783. Hřbitov měl od počátku dvě oddělení, katolické a na straně k moditebně evangelické. Ohrazen…

Jako v jednom z mála měst vznikl v Humpolci v roce 1783 evangelický luterský (a.v.) sbor. Základní kámen toleranční modlitebny byl položen  18. května 1785, v tehdy židovské čtvrti, v lokalitě na Zichpilu, a již 9. října se slavnostně otevírala klasicistní budova s historizujícími prvky, za…

Klasicistní zděná sakrální architektura s iluzivní výmalbou interiéru a dvojitou emporou po stranách lodi, postavená v letech 1782-1784 stavitelem P. Klossem. Věž byla doplněna v letech 1850-1852. Další úpravy proběhly ve 20. letech 20. století.

Evangelický hřbitov se rozkládá kolem kostela z roku 1878, stojícího na místě původní toleranční modlitebny (1784), stavěné za prvního faráře (1782-1785) a prvního českého superintendenta h.v. (1785-1788) Františka Kovacse (1740-1800). Současně vznikal nepochybně v bezprostřední blízkosti…

Krátce po ustavení (1784) evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Ledčicích vznikl také evangelický hřbitov, v roce 1788 za faráře (1784-1791) Jiřího Fazekaše (1750-?). V roce 1881, za faráře (1872-1912) Antonína Láta (…

Evangelická fara byla připravena v roce 1788 pro faráře (1787-1793) Samuela Szeremleye. Byla od počátku postavena jako patrová budova s tím, že přízemí mělo sloužit jako evangelická škola a v patře byl byt faráře. Škola byla však povolena po řadě pokusů (1788, 1833, 1851) teprve…

Evangelický hřbitov v Nebuželích vznikl kolem kostela evangelického reformovaného (h.v.) sboru na počátku toleranční doby, cca roku 1785. Po prodeji kostela a fary byl následně zrušen také hřbitov.

Náhrobky několika nebuželských evangelických farářů z tolerančního období byly na rozhraní…

Evangelický hřbitov, parcela č. 1088, vznikl ve Vtelně nejspíše hned na začátku toleranční doby. V roce 1893, za faráře (1869-1905) Bedřicha Fleischera (1832 v Libiši-1905) byl rozšířen.

Evangelický hřbitov vznikl v Machově, příslušejícímu k evangelickému reformovanému (h.v.) sboru v Klášteře nad Dědinou, na počátku tolerančního období roku 1792. V roce 1862, za klášterského faráře (1843-1889) Jana Veselého, byla dostavěna ohradní zeď.

Čenkovické evangelické společenství založilo zdejší evangelický hřbitov bezprostředně po ustavení filiálního německojazyčného reformovaného sboru patřícího k českojazyčnému sboru h.v. v Horní Čermné, nejdéle v roce 1784. Jak dokládá pamětní deska, pohřbívalo se zde v dlouhém období let 1784-1946…

Evangelický hřbitov ve Vysoké tvoří evangelický areál spolu s kostelem a farou. Vznikl současně se stavbou tolerančního kostela evangelického reformovaného (h.v.) sboru v roce 1786, za prvního tolerančního kazatele (1783-1789) Petra Sikory (1761-1832).

Společný náhrobek…

V evangelických matrikách je první zmínka o pohřbu na krabčickém hřbitově až v r. 1795 (v předešlé evang. matrice z let 1784-1795 se místo pohřbu nezapisovalo).
Na hřbitově můžeme najít hroby několika evang. farářů a jejich rodin:
- Václav Šubert (1825-1885), ev. farář v Černilově…

Evangelický hřbitov v Kovánci vznikal současně se stavbou toleranční modlitebny z roku 1786. Na jaře roku 1875 byla kolem hřbitova postavena zeď.

Je zde pohřben evangelický luterský (a.v.) farář (1865-1902) Gustav Straka (1824-1909)

Evangelický hřbitov vznikl v Hořátvi v době stavby původní toleranční dřevěné fary a školy roku 1786; do té doby byli evangelící pochováváni za vesnicí směrem na Kovanice.

Má zde náhrobek druhý hořátevský farář h.v. (1820-1852) Jan Molnár (1797-1852), rodák z Chvaletic. V roce svého…

Evangelický hřbitov vznikl v Čermné roku 1783, s prvním tolerančním kazatelem (1783-1788) Samuelem Szücsem, po předchozích událostech spojených s odporem katolíků pohřbívat evangelíky na společném místě.