(V databázi je prozatím 76 položek v této kategorii.)

Období kolem vydání tolerančního patentu (1781). Konec 18. století. Toleranční patent Josefa II. umožnil nekatolíkům přihlásit se k jednomu z povolených vyznání (augsburské nebo helvetské). Mohli si postavit kostel, ale jeho podoba byla omezena různými podmínkami (nesměl vypadat jako kostel, nesměl mít věž, zvon apd.) Tato omezení trvala až do vydání "Protestantského patentu v roce 1863". Vymezení kategorie nebude vždy úplně přesné, mnohé kostely vzniklé v 19. století buď vznikly přestavbou původních tolerančních (nebo přistavením věže), nebo na jejich místě.

Evangelický hřbitov Krouna

Evangelický hřbitov se rozkládá kolem kostela z roku 1878, stojícího na místě původní toleranční modlitebny (1784), stavěné za prvního faráře (1782-1785) a prvního českého superintendenta h.v. (1785-1788) Františka Kovacse (1740-1800). Současně vznikal nepochybně v bezprostřední blízkosti…

Evangelický hřbitov Ledčice

Krátce po ustavení (1784) evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Ledčicích vznikl také evangelický hřbitov, v roce 1788 za faráře (1784-1791) Jiřího Fazekaše (1750-?). V roce 1881, za faráře (1872-1912) Antonína Láta (1844-1921) byl hřbitov rozšířen. Roku 1922 byl za jeho jižní zdí vybudován…

Evangelická fara Kšely

Evangelická fara byla připravena v roce 1788 pro faráře (1787-1793) Samuela Szeremleye. Byla od počátku postavena jako patrová budova s tím, že přízemí mělo sloužit jako evangelická škola a v patře byl byt faráře. Škola byla však povolena po řadě pokusů (1788, 1833, 1851) teprve 16. července…

Evangelický hřbitov Nebužely

Evangelický hřbitov v Nebuželích vznikl kolem kostela evangelického reformovaného (h.v.) sboru na počátku toleranční doby, cca roku 1785. Po prodeji kostela a fary byl následně zrušen také hřbitov.

Náhrobky několika nebuželských evangelických farářů z tolerančního období byly na rozhraní…

Evangelický hřbitov Mělnické Vtelno

Evangelický hřbitov, parcela č. 1088, vznikl ve Vtelně nejspíše hned na začátku toleranční doby. V roce 1893, za faráře (1869-1905) Bedřicha Fleischera (1832 v Libiši-1905) byl rozšířen.

Evangelický hřbitov Machov

Evangelický hřbitov vznikl v Machově, příslušejícímu k evangelickému reformovanému (h.v.) sboru v Klášteře nad Dědinou, na počátku tolerančního období roku 1792. V roce 1862, za klášterského faráře (1843-1889) Jana Veselého, byla dostavěna ohradní zeď.

´Evangelický hřbitov´ Čenkovice

Čenkovické evangelické společenství založilo zdejší evangelický hřbitov bezprostředně po ustavení filiálního německojazyčného reformovaného sboru patřícího k českojazyčnému sboru h.v. v Horní Čermné, nejdéle v roce 1784. Jak dokládá pamětní deska, pohřbívalo se zde v dlouhém období let 1784-1946…

Evangelický hřbitov Krabčice

V evangelických matrikách je první zmínka o pohřbu na krabčickém hřbitově až v r. 1795 (v předešlé evang. matrice z let 1784-1795 se místo pohřbu nezapisovalo).
Na hřbitově můžeme najít hroby několika evang. farářů a jejich rodin:
- Václav Šubert (1825-1885), ev. farář v Černilově…

Evangelický hřbitov Kovanec

Evangelický hřbitov v Kovánci vznikal současně se stavbou toleranční modlitebny z roku 1786. Na jaře roku 1875 byla kolem hřbitova postavena zeď.

Je zde pohřben evangelický luterský (a.v.) farář (1865-1902) Gustav Straka (1824-1909)

Evangelický hřbitov Vysoká u Mělníka

Evangelický hřbitov ve Vysoké tvoří evangelický areál spolu s kostelem a farou. Vznikl současně se stavbou tolerančního kostela evangelického reformovaného (h.v.) sboru v roce 1786, za prvního tolerančního kazatele (1783-1789) Petra Sikory (1761-1832).

Evangelický hřbitov Sázava

Evangelický hřbitov vznikl v Sázavě současně s kostelem postaveným roku 1785. Hřbitov, rozkládající se východně od kostela, byl rozšířen v roce 1885 současně se přístavbou věže, za faráře (1870-1899) Jana Mareše, a znovu roku 1954. Je zde pohřben dlouholetý sázavský evangelický farář h.v. (1827-…

Evangelický hřbitov Velká (Hrubá) Lhota

Evangelický hřbitov vznikl na Hrubé (dnes Velké) Lhotě brzy po Tolerančním patentu v bezprostřední blízkosti dřevěného tolerančního kostela, postaveného roku 1783. Do roku 1874, kdy odešel evangelický farář h.v. (1872-1874) Josef Martinek (1847-1921) do sboru v Telecím, nestály na hřbitově žádné…

Evangelický hřbitov Telecí

Když byl roku 1783 postaven toleranční kostel, vznikl okolo něho hřbitov, za faráře (1783-1790) Štěpána Gaala. O století později byl hřbitov posunut za kostel, otevřen byl 3. března 1879, za faráře (1874-1915) Josefa Martinka (1847-1921).

Jediným hrobem před vstupem na hřbitov je rodinný…

Morzinský palác Praha

Morzinský palác na Malé Straně vznikl v letech 1713-1714 přestavbou čtyř starších domů pro hraběte Morziniho, podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Průčelí do Nerudovy ulice tvoří dvoupatrová budova se sochami Ferdinanda Maxmiliana Brokoffa. V současnosti zde sídlí rumunské…

Evangelický hřbitov Bučina

Evangelický hřbitov v Bučině byl založen v roce 1782 a roku 1786 na něm byla postavena toleranční modlitebna. Vstupní brána vznikla patrně současně s neorenesanční přestavbou kostela v roce 1883. Kovaná vrata byla zhotovena v roce 2006.

Na hřbitově jsou pohřbeni dva z bučinských…

Evangelický hřbitov Chleby

Evangelický hřbitov ve Chlebech vznikl v roce 1786 současně s tolerančním kostelem krátce po vzniku evangelického reformovaného (h.v.) sboru, za faráře (1783-1788) Jana Turoczyho. Při otevírání současného evangelického kostela (6. července 1888) byl následně 8. července slavnostně otevřen i…

Evangelický hřbitov Klášter nad Dědinou

Hřbitov vznikl spolu s evangelickým kostelem klášterského sboru h.v.  krátce po roce 1782 a během doby byl několikrát rozšiřován. Má tu náhrobek klášterský farář (1843-1889) a český superintendent h.v. (1863-1889) Jan Veselý (1813-1889). Jsou tu náhrobky i dalších dvou klášterských farářů: Oskar…

Toleranční patent 1781

Toleranční patent byl vydán ve Vídni 13. října 1781 císařem Josefem II. Povoloval pouze reformační vyznání navazující na tzv. světovou reformaci, totiž na Martina Luthera (1483-1546) a Jana Calvina (1509-1564) - evangelickou církev luterskou (augsburského vyznání) a reformovanou (helvetského…