Bratrské vyznání 1535

Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato významné společenství vzniklo jako součást  ´české (první) reformace´  v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími podporovateli a nyní se staly i jejími zastánci a obhájci před státem.

Podle vzoru, kdy roku 1530 předložili šlechtičtí stavovští stoupenci Lutherova typu ´světové (druhé) reformace´, na říšském sněmu v Augsburgu, císaři Karlu V. Augsburské vyznání víry (AV), se také Jednota bratrská rozhodla předložit jako doklad pravověrnosti obsah své víry. Bratrské vyznání (BV), totiž ´Počet z viery a z učenie křesťanského´, sestavili Jan Augusta (1500-1572), senior v Mladé Boleslavi, a Jan Roh (cca 1485-1547), senior Jednoty v Litomyšli.

Bratrské vyznání je ovlivněno Augsburským, ale bez slovní či obsahové závislosti v pořadí článků. BV na rozdíl od AV neobsahuje anatemata, odsuzující odlišné učení. Zato přidává důraz na společenství sboru. Když BV mluví o víře v Krista a o ospravedlnění (článek 6), drží se dosavadního bratrského pojetí ´bytů Kristových´. Spolu s AV má BV ´ospravedlňující víru´ za nejpodstatnější ke spasení. To ´v srdce uvoditi a vštípiti´ je ´sumou všeho křesťanství´

´Dobré skutky´ jsou ´nezbytným ovocem víry´, ovšem nikoli jako záruka spasení, ale jako průkaz víry. Učení o svátostech drží vedle luterského pohledu bratrský důraz rozlišující, že svátost sama o sobě nedává člověku ´víru obživující´ a že Kristus je při večeři Páně ´přítomen duchovně´, nikoli tělesně.

Světská moc je zřízena od Boha jen ke správě tělesných věcí. Poddaným mají páni být dobrodinci a ochránci jejich práva a bezpečí. Ve věcech spasení nesmí křesťan poslouchat nikoho kromě Boha; pro pány je tím vymezen vztah k panovníkovi.

Vyznání víry spolu s autory podepsal senior Vít Michalec (+1536) a spolupodepsalo 12 bratrských pánů (vedle Kunráta Krajíře z Boleslavi např. Bohuš Kostka z Postupic na Litomyšli i Jan Křinecký z Ronova) a dalších 33 rytířského stavu. Nikoli však ti šlechtici, kteří Bratrské vyznání králi Ferdinandovi I. předávali (Vilém Křinecký z Ronova a Jindřich Domouský z Harasova). Stalo se tak ve Vídni v neděli 14. listopadu 1535.

Bratrské vyznání vyšlo záhy nato v roce 1536 hned dvakrát. Nejprve v lednu v Mladé Boleslavi a podruhé v květnu v Litomyšli. Toto litomyšlské vydání se stalo podkladem pro Amsterodamské vydání ´Vyznání víry Jednoty bratří českých´ Jana Amose Komenského z roku 1662.

Již v roce 1538 vyšlo Bratrské vyznání latinsky, ve Wittenbergu s předmluvou Martina Luthera. Později bylo přeloženo také do polštiny (1563) a do němčiny (1564).

Zajímavost

´Jednota bratrská´ je název svébytného církevního společenství v období let 1457 až cca 1671. Sluší se tedy její jméno psát s velkým ´J´, neboť se jedná o název samostatné církve.
´Bratrské vyznání´ je jedním ze čtyř reformačních vyznání, ke kterým se dnes, vedle Čtyř pražských článků a čtyř starocírkevních vyznání, hlásí Českobratrská církev evangelická.