´Kostel milosti´ Jelení Hora

Jeden ze šesti ´kostelů milosti´ (Gnadenkirche), dostavěný v roce 1718 jako kostel Kristova kříže, byl postaven na základě Alttrandstädtské dohody z 1. září 1707, kterou švédský král Karel XII. donutil císaře Josefa I. uvolnit protireformační poměry ve Slezsku, a podle navazujícího Exekučního recesu ze 17. ledna 1709. Jednalo se přitom o pěkně ´drahou milost´, neboť slezské luterány přišla na více než 600 tisíc guldenů pro císaře a dalších 220 tisíc guldenů shromážděných pro švédského krále.

Budova kostela je postavena na půdorysu řeckého kříže s centrální kupolí, zakončené ve výši 57 m křížem. Stavitelem byl Martin Frantz, architekt z estonského Revalu (dnes Tallin), obdobou kostela sv. Kateřiny ve Stockholmu. Interiér je na stěnách i v klenbě zdoben freskami odkazujícími na děje ze Starého i Nového zákona. Od roku 1717 stojí v křížení obou lodí pískovcová kazatelna a z téhož roku je i mramorová křtitelnice. Oltář a varhanní skříň jsou z roku 1727, varhany byly roku 1905 restaurovány. 

Jelení Hora byla celou dobu od první poloviny 16. století převážně evangelická, roku 1933 zde žilo 33 tisíc evangelíků a.v., celé tři čtvrtiny tehdejší převážně německé populace. Po roce 1945, odsunu Němců a posunutí hranic se kostel stal majetkem katolické církve a byl přejmenován na kostel Povýšení sv. Kříže.