´Utrakvistický kostel´ sv. Jakuba Kutná Hora

Krátce po objevu stříbrné rudy, v souvislosti s růstem vznikajícího ´stříbrného města´ začala v první třetině 14. století i stavba současného kostela Sv. Jakuba, zpočátku jako filiálního kostela farnosti v Malíně. Nejprve stavěla huť sedleckého kláštera, do roku 1350 byl hotov presbytář. V dalším období se uplatnila parléřovská huť. V roce 1410 byla konečně ustavena samostatná kutnohorská farnost. Na začátku husitského období v roce 1420 bylo hotovo celé gotické halové trojlodí se čtyřmi kaplemi, po dvou v obou bočních lodích, včetně křížové klenby. Po husitských událostech a přijetí kompaktát se dostavovala severní věž, do výšky 86 m, jižní věž zůstala nedokončená.

Po dobu dalších dvou staletí, v období 1424-1623, byla Kutná Hora utrakvistická. Z tohoto období se dochovaly fresky na stěnách interieru a konšelské lavice. V březnu 1485 zasedal v kostele zemský sněm, na kterém byla dojednána dohoda mezi stranou podobojí, utrakvistickou, a stranou podjednou, katolickou - Kutnohorský náboženský smír.  Kutná Hora byla také dočasným sídlem dvou biskupů, kteří světili kněze utrakvistické církve: Augustina Luciana Sankturienského (1491-1493) a Filipa Villanuova (1506-1507). Poslední evangelický utrakvistický farář, Jan Mathiades Nosislavský, opouštěl Kutnou Horu po Bílé Hoře nuceně 27. července 1623.

Kostel získala katolická církev. Interiér byl postupně barokizován. Nad oltářem z let 1677-1678 je oválný obraz Sv. Trojice od malíře Petra Brandla. Od jeho současníka Karla Škréty pochází obraz Piety. Od roku 2017 má kostel nový zvon ´JakubMaria´, který svým jménem upomíná zároveň na původní zasvěcení kostela ve 14. století.