Evangelický kostel Hradiště u Nasavrk

V Hradišti i v okolí se v dobách protireformace scházeli tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se evangelíci, kteří v tomto kraji tvořili většinu, přihlásili k reformovanému vyznání. V roce 1783 vytvořili sborové společenství a rozhodli se v Hradišti postavit modlitebnu i faru; prvním kazatelem (1783-1787) byl Štěpán Törös. Získali místo na kraji obce, podle kronikáře „as tak nejneúhlednější, jaké vůbec nalézti lze bylo“. První modlitebna, slavnostně otvíraná 30. září 1787 již za faráře 1787-1792) Michala Gaala (?-1793), byla dřevěná a brzy začala chátrat.

Nová kamenná modlitebna, s jejíž stavbou bylo započato v roce 1842, za faráře (1834-1863) Čeňka Jurena (1804-1888) musela ještě splňovat toleranční předpisy. Sbor ji začal používat v roce 1847. Je to prostá stavba bez věže, jednoduchá zvnějšku i uvnitř. V této podobě zůstala po nutných opravách zachována dodnes. Ze stejné doby pochází i budova ´nové´ fary, postavená v roce 1835, zásadně renovovaná v letech 1985-1987.