Husitství (do 1436)

Na místo, kde geniální husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova a Kalicha v roce 1420 porazil první křížovou výpravu proti "kacířským Čechám", byla jezdecká socha slavnostně instalována až v roce 1950. Měla se tu objevit již před druhou světovou válkou, ale právě válečné a válce předcházející…

Husův pomník na západní straně Husova náměstí v Mochově stojí od roku 1928. Jako na jiných místech je Husova památka, jakožto jednoho z dávných národních mučedníků, připomínána a vzpomínána v souvislosti s padlými v 1. světové válce. (Později byla památka rozšířena i na oběti 2. světové války z…

Když husité v roce 1421 přitáhli do Kolína, měšťané jim bez boje otevřeli městské brány. Děkan Hynek z Ronova z chrámu sv. Bartoloměje patrně odmítl pojetí svátosti eucharistie pod obojí způsobou, které husité po dvou stoletích odpírání kalicha laikům v roce 1414 opět obnovili. Proto byl tak…

Mohyla, postavená pod vedením kameníka Karla Koutka během necelých tří měsíců, byla na Lipské hoře odhalena 11. září 1881, i když pamětní deska uvádí ´4/9 1881´. Mohyla, vzniklá sesazením pískovcových cihel, je vysoká 11 metrů. Je do ní vsazen symbol kalicha a pod ním pamětní deska:…

Jan Hus se narodil nejspíše roku 1371 pravděpodobně v Husinci u Prachatic, kde je také jeho údajný rodný dům. Po letech v prachatické škole odchází studovat do Prahy – s touhou jako kněz zajistit si ´postavení dobré a vážené´, jak po letech doznává. Roku 1396 je prohlášen mistrem svobodných…

V kostele u Martina ve zdi, patrně 26. listopadu 1414, byla M. Jakoubkem ze Stříbra znovu po dvou staletích vysluhována eucharistie ´sub utraque speciae´=´pod obojí způsobou´ poprvé opět záměrně laikům. Laický kalich se následně stal jednoznačným symbolem české, první, reformace, který bez…

Pomník Petra Chelčického od sochaře Jana Vítězslava Duška podle návrhu Františka Bílka z roku 1914 stojí v Zeyerových sadech ve Vodňanech. Původně měla stát v Chelčicích. Na soklu z lomového kamene je umístěna bronzová reliefní deska s klečícím mužem. Kromě nápisu ´Petr Chelčický´ na dolní hraně…

Pomník Petra Chelčického, dílo akademického sochaře Jana Vítězslava Duška z roku 1946, stojí na návsi v Chelčicích. Socha vytesaná z pískovce, vysoká 230 cm, drží v levé ruce knihu. Nedaleko je u Památníku Petra Chelčického umístěn pomník nazvaný podle jeho stěžejního díla ´Sieť viery pravej´.…

Současný pomník, podle návrhu akademického sochaře Josefa Pospíšila, nahradil v roce 1988 předcházející, zničený v 70. letech 20. století při stavbě okolních rodinných domků. Chce být připomínkou událostí v Kutné Hoře na počátku husitského období, v letech 1419-1421.

Horníci, jak…

Hynek Boček z Kunštátu a Poděbrad byl strýcem pozdějšího voleného českého krále Jiřího z Poděbrad. Pravděpodobně přímo na tomto místě byl 16. října 1426 usmrcen, což léta připomínal kamenný kříž, který byl stržen spolu s Bobnickou bránou roku 1884. Od té doby je zde umístěna pamětní…

Pamětní deska je umístěna na Sborovém domě ČCE v Biskupcově rodném Pelhřimově, od roku 1993, kdy byl dům slavnostně otevřen. Mikuláš z Pelhřimova se ve městě narodil kolem roku 1385, zemřel patrně roku 1459 jako vězeň Jiřího z Poděbrad na zámku v Poděbradech. Příjmí Biskupec měl snad už po svém…

Jan Roháč z Dubé byl posledním radikálním husitou, který se po prohrané bitvě u Lipan v roce 1434 odmítl podvolit králi a císaři Zikmundu Lucemburskému. S kompromisem v podobě Basilejských kompaktát nebyl smířený. Pro svůj ozbrojený odpor vůči panovníkovi byl označen za "zemského škůdce". V roce…

V předzahrádce nové kutnohorské synagogy (která dnes slouží jako kostel náboženské obce Církve československé husitské) se nachází kamenná dělová koule, pocházející z obléhání nedalekého hradu Siona v roce 1437, kdy se na něm opevnil husitský hejtman Jan Roháč z Dubé (cca 1374-1437).

Zříceninu tvoří pozůstatky gotického hradu, který si v letech 1426-1427 nad zákrutem řeky Vrchlice vybudoval jako soukromé sídlo husitský hejtman Jan Roháč z Dubé (cca 1374-1437). Po prohrané bitvě u Lipan (1434) se Sion stal posledním útočištěm poražených husitských radikálů, kteří se odmítali…

Kaple zasvěcená Panně Marii Pomocné v Kouřimi byla vystavěna na místě někdejšího středověkého městského popraviště za hradbami, kterému se přezdívalo "Na Stínadlech". Připomíná pět mnichů, kteří byli na tomto místě upáleni roku 1421 husity. Ti tehdy ve městě vypálili cisterciácké …

Základní kámen stavby kostela Církve československé v Čelákovicích byl položen v září 1935. Stavba ve funkcionalistickém slohu prováděná místním stavitelem Josefem Pýchou podle plánů architekta Rudolfa Hübnera byla dokončena v červnu následujícího roku. Zajímavostí jsou čtyři symbolické pamětní…

Na samém počátku utrakvismu je rozhodnutí o všeobecném přijímání ´sub utraque´ v říjnu 1414 (Mikuláš z Drážďan. Jakoubek ze Stříbra, Jeroným Pražský). Ohlas kostnických hranic Jana Husa (1415) a Jeronýma Pražského (1416) vyvolal v českých zemích - i na základě šířících se…

Na základě úspěchů proti křižáckým výpravám a spanilých jízd husitů za hranice Českého království souhlasil koncil zasedající od poloviny prosince 1431 v Basileji, že církev bude s husity jednat a že koncil přijme jejich představitele ke svobodnému jednání. Předběžné jednání mezi delegacemi…

Kříž poblíž pravobřežní labské cyklostezky připomíná tragickou událost, která se ve městě stala v roce 1425 v době husitských válek. Paradoxem je, že v té době bylo město již čtyři roky husity dobyto a bylo dokonce součástí pražského městského svazu. Od roku 1424 se měšťané přiklonili…

Kulturně historická památka připomínající hromadné upálení husitských bojovníků v chotěbořských stodolách v únoru 1421, když protivníci nedodrželi dohodu o svobodném odchodu husitskému oddílu pod vedením hejtmana Petra Hromádky z Jistebnice. Památník byl postaven roku 1929…

Návrší Oreb v Třebechovicích pod Orebem je jedním z míst ´poutí na hory´ v roce 1419. Výšina se původně jmenovala Vinice; jméno Oreb dostala v onom období sílících eschatologických představ sycených biblickými motivy soudu a naděje, podle starozákonního Chorébu, kde se Mojžíš setkal s Hospodinem…