Generální sněm 1918

Na Generálním sněmu svolaném ´Ústředním výborem pro českou evangelickou církev´, ustaveným na klimentské faře h.v. v Praze v červnu 1917, došlo ke spojení českých sborů Evangelické církve a.v. (luterské) a Evangelické církve h.v.  (reformované) v českých zemích. Generální sněm zasedal v Praze v Obecním domě ve dnech 17.-18. prosince 1918.

Zahajovací zasedání se konalo ve Smetanově síni. Zastoupeno bylo 122 sborů ze 139, celkem 254 delegáty (109 kazateli a 145 presbytery). Předsedou byl zvolen kurátor sboru h.v. v Čáslavi a seniorátní kurátor Čáslavského seniorátu h.v. Václav Havelka. Vedle řady dalších usnesení delegáti rozhodli o spojení obou evangelických církví, pro kterou odhlasovali název ´Evangelická církev Bratrská´. Na zbývající dvě zasedání se Generální sněm přesunul na Vinohrady, do tamějšího reformovaného sboru. 

Národní důrazy zaznívající v období po vzniku republiky vyřadily německé evangelíky (ti v roce 1919 vytvořili ´Německou evangelickou církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku´), ale odradily žel i slovenské a slezské (polské) evangelíky a.v. (ti tvořili od roku 1923 Evangelickou církev a.v. ve východním Slezsku v Československu) a také i ostatní menší české evangelické církve, včetně dnešní Jednoty bratrské (ochranovské). Ta si tehdy nárokovala tentýž název Evangelická církev bratrská. Proto byl v roce 1919 korespondenčním hlasováním přijat pro sjednocenou církev název ´Českobratrská církev evangelická´. S tímto jménem je nyní, po sto letech, ´Evangelická církev´ známa ve světové i české ekuméně.