Evangelický kostel sv. Klimenta Praha

Původní kostel zasvěcený sv. Klimentovi vznikl zde, v lokalitě na Poříčí, jako románský nejspíš již v 1. polovině 11. století, jak dokládá už jeho patrocinium; doložen je k roku 1226. Kolem roku 1400 vznikla gotická stavba. Kostel byl spravován církví podobojí. Během 16. století došlo k pozdně gotické úpravě a vzniká renesanční klenba. Po roce 1620, s nástupem protireformace, byl kostel katolický, za josefinských reforem byl roku 1784 zrušen a upraven na sýpku a skladiště. V roce 1850 koupil kostel, pro pražský evangelický reformovaný (h.v.) sbor, farář B. V. Košut.

Reformovaný sbor byl v Praze povolen až 12. listopadu 1846, celých 65 let po Tolerančním patentu. Do té doby tvořili reformovaní ´unionovaný´ pražský evangelický sbor spolu s luterány (církví a.v.), s modlitebnou v nedaleké Truhlářské ulici, třebaže v letech 1808-1816 existovala v Praze dočasně kazatelská stanice libišského sboru h.v. Prvním farářem klimentského reformovaného sboru (1847-1852) byl Bedřich Vilém Košut (1819-1893). Po období 1847-1849, kdy měl reformovaný sbor modlitebnu v letohrádku stojícím na místě dnešní Strakovy akademie, byl 5. srpna 1850 koupen kostel sv. Klimenta.

Slavnostní otevření se konalo 27. října 1850 za účasti superintendentů, moravského - Samuela Nagye (1842-1863) z Vanovic a českého - Matěje Kubeše (1820-1855) ze Kšel, i zástupce evangelické konsistoře h.v. z Vídně. V letech 1868-1869 a 1892-1895 byl kostel upraven a regotizován. Roku 1892 byly zároveň instalovány varhany.

V letech 1975-1981, za faráře (1958-1982) Jana Miřejovského, probíhala generální oprava kostela, které předcházel archeologický průzkum stavby. Tehdy byly objeveny fragmenty nástěnných maleb z utrakvistického období, stejně jako nápis ´Slowo Panie zuostawa na wieky 1578´ a renesanční dveře s letopočtem 1609.