Kutnohorský náboženský smír 1485

Na sněmu království českého, který jednal ve dnech 13.-20. března 1485 v Kutné Hoře, v tehdy utrakvistickém kostele Sv. Jakuba, došlo k dohodě mezi stranou podobojí, husitskou či utrakvistickou, a stranou podjednou, římsko-katolickou, o vzájemné toleranci. Dohoda zaručovala, vzájemným uznáním obou liturgických bohoslužebných forem, především vysluhování eucharistie ´pod obojí způsobou´, tedy chleba i vína z kalicha, a svobodu volby vyznání i pro poddané, jak to přiznávala už kompaktáta z 5. července 1436.

Kompaktáta se tak stala zemským zákonem a byla zapsána do zemských desk. Zemským zákonem zůstala až do roku 1567, kdy po rozšíření světové reformace z Německa a Švýcarska dosáhla většinová, ´novoutrakvistická´, část církve podobojí na císaři Maxmiliánovi II., že kompaktáta, která teď už omezovala reformační učení, přestala platit a byla ze zemských desk vymazána.

Kutnohorský smír 1485 byl přitom ale jakousi ´tolerancí z únavy´ (Amedeo Molnár, 9. června 1985 v Kutné Hoře), jak utrakvistů, tak strany podjednou, a to tolerancí po státní, nikoli po církevní linii. Dohoda totiž neplatila pro Jednotu bratrskou ani pro tzv. pikarty. Proti této toleranci z únavy ukazuje Jednota k ´toleranci z  respektu k Boží iniciativě a z údivu ke svobodě víry´ nabízené Bohem, např. v díle M. Prokopa z Jindřichova Hradce ´Proč nemají být lidé nuceni k víře mocí´ (1484).

Zajímavost

Farní kostel Sv. Jakuba v Kutné Hoře byl v letech 1424-1623 husitský.