Evangelický kostel Borovnice

Borovnice s okolím patřila od Tolerančního patentu k evangelickému h.v. sboru v Jimramově. Po vzniku filiálního sboru, v roce 1883 za faráře (1866-1899) Josefa Totuška (1836-1899), přešla Borovnice k evangelickému h.v. sboru v Německém (dnes Sněžném). Po ustavení samostatného sboru h.v. v Daňkovicích se Borovnice stala od roku 1904 jeho součástí.

Náhrobek Hynka Jurena

Náhrobek u ohradní zdi soběhrdského evangelického kostela. Hynek Juren (1806-1880) byl farářem v Soběhrdech v letech 1833-1880. V době jeho působení byl původní hřbitov kolem soběhrdského reformovaného kostela rozšířen. Když byl po vzniku nového hřbitova v roce 1897 toleranční hřbitov zrušen, zůstal z něho na svém místě zachován tento jediný náhrobek

Kostel sv. Ducha Slavonice

Kostel stojí na návrší severozápadně od středu Slavonic; z města k němu od 18. století směřuje zčásti zachovaná ´křížová cesta´. Původně gotická stavba je doložena k roku 1292 a zasvěcena, v té době dost unikátně, jako kostel Božího těla. V husitském období byl kostel pobořen, roku 1437 byl obnoven a koncem 15. století přestavěn, rozšířen a zaklenut síťovou klenbou.

Husův sbor CČSH Čelákovice

Základní kámen stavby kostela Církve československé v Čelákovicích byl položen v září 1935. Stavba ve funkcionalistickém slohu prováděná místním stavitelem Josefem Pýchou podle plánů architekta Rudolfa Hübnera byla dokončena v červnu následujícího roku.

Toleranční patent 1781

Toleranční patent byl vydán ve Vídni 13. října 1781 císařem Josefem II. Povoloval pouze dvě reformační vyznání navazující na tzv. světovou reformaci, totiž na Martina Luthera (1483-1546) a Jana Calvina (1509-1564) - evangelickou církev luterskou (augsburského vyznání) a reformovanou (helvetského vyznání).

Evangelický kostel Kovánec

Lidé v Kovánci i v okolí podporovali husity, věděli i o Jednotě bratrské. Protireformace po roce 1620 byla i zde tvrdá, ale tajní evangelíci se tady přesto udrželi. Čerpali mezi sebou navzájem duchovní podporu; podařilo se jim také navázat a udržet tajné spojení s českými exulanty až ze Žitavy. Po vyhlášení Tolerančního patentu v roce 1781 se přihlásili k augsburskému vyznání.