Evangelický kostel Heršpice

Po vyhlášení Tolerančního patentu se i v Heršpicích začali scházet evangelíci. Chodili nejprve do evangelického sboru reformované církve v Kloboukách a dodnes se zde připomíná vyšlapaný „helvítský chodník“. Ke jmenování samostatného sboru došlo po mnoha průtazích až v roce 1870. V roce 1864 začali evangelíci v Heršpicích stavět vlastní kostel.

Náhrobek Jana Janaty

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Jan Janata (1833-1894), rolník ve Víchové, byl dlouholetým kurátorem evangelického luterského (a.v.) sboru v Křížlicích za faráře (1863-1896) Bohdana Kutlíka.

´Bratrský sbor´ Ústí nad Orlicí

Jednota bratrská působila v Ústí nad Orlicí již kolem roku 1500  a bratrský sbor se udržel i po po roce 1547 (po porážce protestantů ve šmalkaldské válce). Vratislav z Pernštejna, majitel města, dostal sice roku 1569 udání, že do Ústí dojíždí Jan Augusta (1500-1572), ale k zákazu bohoslužeb a svátostí dochází až roku 1582. Sbor Jednoty byl potlačen až po roce 1620.

´Evangelický hřbitov´ Čáslav

Evangelická část městského hřbitova v Čáslavi vznikla v roce 1884. Jde o spodní část hřbitova, od smuteční síně směrem k městu. Jsou tu pohřbeni evangeličtí faráři František Kozák (1857-1926) a Vladimír Jerie (1910-1992). Vedle toho je zde pohřben i ředitel (1877-1904) Evangelického učitelského ústavu Josef Jerie (1838-1904).