Pamětní deska Jiřího Strejce Zábřeh

Jiří Strejc (1536-1599), zábřežský rodák, byl svým způsobem ´neskladný´ kazatel Jednoty bratrské, jeden z překladatelů Kralické bible (pracoval ještě i na revizi jednosvazkového vydání z roku 1596) a autor žalmových písní. Při vzniku Českého vyznání (1575) byl vedením Jednoty bratrské pověřen spoluprací na textu vyznání.

Sborový dům Zábřeh

Sborový dům sídlí v tzv. Frölichově vile, zakoupené pro sborové potřeby v roce 1929 od podnikatelské rodiny Frölichů, která se dostala do konkurzu v době inflace v Německu v roce 1925. V letech 1981-1985 byla budova zrekonstruována, od té doby je zde modlitebna, fara a farářský byt.

Evangelická fara Libiš

Toleranční fara byla v Libiši postavena, jako první ze sborových budov, v roce 1788 za faráře (1783-1793) Jana Vegha (1755-1830). Po sto letech ji v roce 1888 nahradila nová fara, patrová novorenesanční budova, za faráře (1876-1903) Augusta Nagye (1846-1903). V letech 1953-1957, za faráře (1927-1966) Břetislava Hladkého, prošla budova rekonstrukcí.

Náhrobek Břetislava Hladkého

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Břetislav Hladký (1895-1982), rodák ze Strakonic, byl čtyřicet let (1926-1966) evangelickým farářem sboru ČCE v Libiši. Přispíval do řady časopisů, také pod pseudonymem Daniel Hodan.

Náhrobek Gustava Nagye

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. August Nagy (1846-1903), rodák z Vanovic, po ročním vikářování (1869) v Kloboukách se stal prvním evangelickým h.v. farářem (1870-1876) v nově ustaveném sboru reformované církve v Heršpicích. Od roku 1876 až do své smrti působil v evangelickém sboru v Libiši.

Náhrobek Josefa Fleischera

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Josef Fleischer (1794-1850), rodák ze sboru ve Vysoké, působil celý svůj profesní život, po studiu teologie v Šaryšském Potoku, ve sboru v Libiši (1822-1850). Náhrobek je umístěn ve společné hrobce v rámci širší rodiny.

Evangelický kostel Kralovice

V období přestupového hnutí po vzniku Československa vznikla - na základě přednášky faráře Jana Vladimíra Šebesty z Peček - v roce 1921 v Kralovicích kazatelská stanice, která byla vzápětí roku 1922 přeměněna na samostatný farní sbor s několika kazatelskými stanicemi.

Husův kámen Kralovice

Pomníček z kamenů ze zřícenin nedalekého hradu Krakovce, odkud se Jan Hus vydal na podzim roku 1414 na cestu na církevní koncil do Kostnice - a s kamenem přivezeným z Lidic zničených v roce 1942 - byl nedaleko kralovického evangelického kostela slavnostně odhalen v předvečer husovského výročí 5. července 1946.