Artikulární kostel Kežmarok

Evangelický kostel církve a.v. z roku 1717. Jeden z 38 tzv. artikulárních kostelů, postavených po povstání Imricha Tökölyho na základě usnesení sněmu v Šoproni v roce 1681, konkretně ´artikulů´ 25 a 26, které stanovovaly: Kostel bude postaven na vyhraženém místě mimo střed obce, výhradně ze dřeva bez použití kovových hřebíků, bez věže a bez vchodu přímo z ulice, a to během jednoho roku.

Evangelický kostel Janské Lázně

Základní kámen evangelického kostela byl položen 18. srpna 1873. Po šesti letech, 31. srpna 1879, byl kostel v novogotickém slohu, s polygonální apsidou slavnostně otevřen. Sloužil především lázeňským hostům. Od konce 19. století  zde působila kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Rudníku. Spolu s německou evangelickou církví (DEK) zanikla po 2. světové válce.

Čáslavský sněm 1421

Čáslavský sněm zasedal 4.-7. června roku 1421 v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla, který sloužil i dalších 200 let husitské církvi podobojí (v letech kolem bělohorské bitvy roku 1620 byl zdejším kaplanem církve podobojí Matouš Ulický). Sněm tehdy, v počátcích husitské reformace, přijal prosazovat a hájit Čtyři pražské články, které se usnesením sněmu staly zemským zákonem.

Evangelický kostel Růžová u Děčína

V Růžové (Rosendorf) vznikla kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Habřině již někdy po roce 1840, třebaže se jednalo o misii Ochranovské Jednoty bratrské. Tato církev však v té době nebyla v Rakousku registrována. Ve filiální sbor se změnila k 6. březnu 1863, farní sbor v Růžové byl ustaven výnosem VCR ve Vídni k 6. červenci 1875.

Protestantský patent 1861

Protestantský (také Císařský) patent nahradil po dlouhých 80 letech Toleranční patent Josefa II. Byl vydán císařem Františkem Josefem I. dne 8. dubna 1861, ´v hlavním a sídelním městě našem Vídni´. Tento císařský výnos zajišťuje plnou rovnoprávnost evangelíků (církví a.v a h.v.) ve vztahu ke státu. Znamená i rovnoprávnost evangelických církví vůči církvi římsko-katolické.