Evangelická fara Horní Čermná

Toleranční, dřevěná, fara byla postavena v letech 1787-1789, za faráře (1783-1788) Samuela Szücse a jeho nástupce (1789-1792) Štěpána Szeremleye (?-1792). Brzy, po roce 1810, ji vystřídala kamenná stavba, za faráře (1807-1811) Jiřího Opočenského (1781-1842).

Evangelický kostel (Christuskirche) Laa a. d. Thaya

Po Tolerančním patentu 1781 se v Laa ani v okolí nepřihlásil žádný evangelík, jednotlivci se do města přistěhovali až po roce 1861. Teprve v roce 1929 vznikla v Laa kazatelská stanice a roku 1933 byla ustavena filiálka z padesát kilometrů vzdáleného sboru v Korneuburgu, patřícího k Vídeňské superintendenci a.v.; filiální sbor měl kolem 200 členů.

´Modlitebna´ Litobratřice

V Litobratřicích vznikla roku 1959 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1959-1972) Vladimíra Kaluse (1930-1987). Roku 1965 byl zakoupen domek, který byl svépomocí adaptován a upraven. Evangelická modlitebna zde byla slavnostně otevřena 25. června 1967. Po padesáti letech byla modlitebna v roce 2017 prodána do soukromých rukou.

´Evangelický kostel a.v.´ Břeclav

V roce 1902 vznikla v Břeclavi kazatelská stanice unionovaného německého sboru v Brně, k bohoslužbám se scházela v původní modlitebně českého reformovaného společenství poblíž nádraží. V letech 1911-1912 byl na křižovatce, dnes ulic Jiráskova a Jungmannova, postaven evangelický kostel a.v., označovaný jako Bílý kostel. Slavnostně byl otevřen 3. listopadu 1912.

Pamětní deska Matouše Collina Kouřim

Humanista Matouš Collinus z Chotěřiny (1506, Kouřim - 1566) se na studiích ve Wittenbergu stal stoupencem Martina Luthera, byl žákem Philippa Melanchthona. Od roku 1541 vyučoval na pražské univerzitě řečtinu a později i latinu. Byl autorem latinsky psaných básní, učebnic latiny i souhrnu církevních dějin v Čechách.

´Sbor Jednoty bratrské´ Skalica

Ve Skalici, již na půdě ´Horních Uher´, jen několik kilometrů od moravské hranice, vznikl jeden z řady bratrských exulantských sborů. Roku 1647 si sbor koupil budovu v tehdejší Soukenické ulici, která byla adaptována. Zahrnula obydlí kazatele, bratrskou školu a byla zde umístěna knihovna, přenesená sem patrně z Ivančic.

´Sbor Jednoty bratrské´ Židlochovice

Jednota bratrská působila v Židlochovicích již od začátku 16. století. Za podpory Fridricha z Žerotína byl roku 1566 postaven bratrský Sbor (kostel). Vedle navazujícího hřbitova zde vznikla také žerotínská hrobka, kde byl pohřben i Fridrich z Žerotína (+1598). Hrobka byla na parcele domu čp. 32 na ulici Strejcův sbor odkryta roku 1956, žel tehdy nebyla odborně zajištěna.

Pamětní deska Jiřího Strejce Zábřeh

Jiří Strejc (1536-1599), zábřežský rodák, byl svým způsobem ´neskladný´ kazatel Jednoty bratrské, jeden z překladatelů Kralické bible (pracoval ještě i na revizi jednosvazkového vydání z roku 1596) a autor žalmových písní. Při vzniku Českého vyznání (1575) byl vedením Jednoty bratrské pověřen spoluprací na textu vyznání.

Sborový dům Zábřeh

Sborový dům sídlí v tzv. Frölichově vile, zakoupené pro sborové potřeby v roce 1929 od podnikatelské rodiny Frölichů, která se dostala do konkurzu v době inflace v Německu v roce 1925. V letech 1981-1985 byla budova zrekonstruována, od té doby je zde modlitebna, fara a farářský byt.

Náhrobek Antonína Fleischera

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Antonín Fleischer (1843-1916), syn libišského faráře (1822-1850) Josefa Fleischera (1794-1850), se stal dlouholetým učitelem na evangelické škole v rodné Libiši. Po studiích v Praze byl nejprve učitelem na evangelické faře v Předhradí, v období 1863-1868.