´Evangelický hřbitov´ Holčovice

Altranstädtská úmluva z roku 1707 zaručovala i po Tolerančním patentu (1781) evangelíkům a.v. společné užívání místního hřbitova společně s katolíky. Až uzavření konkordátu mezi Rakouskem a papežským stolcem roku 1855 znamenalo také rozdělení dosud společných hřbitovů. 

´Evangelický kostel´ Holčovice

Evangelický toleranční luterský (a.v.) sbor, jeden ze čtyř německy mluvících tolerančních sborů na Moravě (tři luterské a unionovaný v Brně), byl v Holčovicích ustaven roku 1782. Holčovice patřily od konce 16.

Evangelická fara Horní Čermná

Toleranční, dřevěná, fara byla postavena v letech 1787-1789, za faráře (1783-1788) Samuela Szücse a jeho nástupce (1789-1792) Štěpána Szeremleye (?-1792). Brzy, po roce 1810, ji vystřídala kamenná stavba, za faráře (1807-1811) Jiřího Opočenského (1781-1842).

Evangelický kostel (Christuskirche) Laa a. d. Thaya

Po Tolerančním patentu 1781 se v Laa ani v okolí nepřihlásil žádný evangelík, jednotlivci se do města přistěhovali až po roce 1861. Teprve v roce 1929 vznikla v Laa kazatelská stanice a roku 1933 byla ustavena filiálka z padesát kilometrů vzdáleného sboru v Korneuburgu, patřícího k Vídeňské superintendenci a.v.; filiální sbor měl kolem 200 členů.

´Modlitebna´ Litobratřice

V Litobratřicích vznikla roku 1959 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1959-1972) Vladimíra Kaluse (1930-1987). Roku 1965 byl zakoupen domek, který byl svépomocí adaptován a upraven. Evangelická modlitebna zde byla slavnostně otevřena 25. června 1967. Po padesáti letech byla modlitebna v roce 2017 prodána do soukromých rukou.

´Evangelický kostel a.v.´ Břeclav

V roce 1902 vznikla v Břeclavi kazatelská stanice unionovaného německého sboru v Brně, k bohoslužbám se scházela v původní modlitebně českého reformovaného společenství poblíž nádraží. V letech 1911-1912 byl na křižovatce, dnes ulic Jiráskova a Jungmannova, postaven evangelický kostel a.v., označovaný jako Bílý kostel. Slavnostně byl otevřen 3. listopadu 1912.

Pamětní deska Matouše Collina Kouřim

Humanista Matouš Collinus z Chotěřiny (1506, Kouřim - 1566) se na studiích ve Wittenbergu stal stoupencem Martina Luthera, byl žákem Philippa Melanchthona. Od roku 1541 vyučoval na pražské univerzitě řečtinu a později i latinu. Byl autorem latinsky psaných básní, učebnic latiny i souhrnu církevních dějin v Čechách.