Utrakvismus - ´Jihlavská´ kompaktáta 1436

Kompaktáta jsou obsahem úmluvy mezi husitskými Čechami a církví, jak se vyvinula z jednání v Basileji a především v situaci po lipanské porážce polních vojsk táborského a sirotčího svazu v květnu 1434.

Na základě tzv. ´Chebského soudce´ obhajovali na basilejském koncilu zjara roku 1433 jednotlivé ´pražské artikuly´ zástupci všech husitských směrů. První článek, svobodně hlásat ´slovo Božie´ tlumočil farář v Čáslavi, Oldřich ze Znojma za Sirotky. Druhý, vysluhovat eucharistii ´sub utraque´ = pod obojí způsobou, obhajoval Jan Rokycana za Pražany. Třetí článek, zákaz světského panování církve, brilantně hájil ´diplomat husitských Čech´ Petr Payne a čtvrtý, patřičné trestání hříchů bez rozdílu ´stavu´, Mikuláš Biskupec za Tábory.

Kompaktáta, která byla kompromisním textem a vpodstatě omezila ´Čtyři artikuly´ jen na přijímání ´pod obojí´, a to jen pro území Českého království, byla slavnostně podepsána v Jihlavě 5. července 1436. Jejich podpisem byl Zikmund Lucemburský přijat za českého krále, byť jen na posledních sedmnáct měsíců svého života.

V reakci na žádost Jiřího z Poděbrad o potvrzení Jana Rokycany za pražského arcibiskupa prohlásil papež Pius II. v roce 1462 kompaktáta za neplatná. Tzv. Kutnohorským náboženským smírem z března 1485 se však kompaktáta stala zemským zákonem. Vlivem světové reformace, Lutherovy i Calvinovy, dosáhly ´české stavy´ v roce 1567 na císaři Maxmiliánovi II. naopak vymazání kompaktát ze ´zemských desk´.