Náhrobek na evangelickém hřbitově v Miroslavi, společný s manželem, farářem Vladimírem Kalusem. Jana Kalusová (

Jeden ze šesti ´kostelů milosti´ (Gnadenkirche), dostavěný v roce 1718 jako kostel Kristova kříže, byl postaven na základě Alttrandstädtské dohody z 1. září 1707, kterou švédský král Karel XII. donutil císaře Josefa I. uvolnit protireformační poměry ve Slezsku, a podle navazujícího Exekučního recesu ze 17. ledna 1709.

V období 1904-1939 působila v Jablonci kazatelská stanice evangelického, původně reformovaného (h.v.), sboru v Libštátu. V roce 1945 byla obnovena a roku 1948 byl ustaven samostatný sbor. Celá desetiletí měl sbor zázemí v areálu bývalého evangelického a.v. kostela a fary, spolu s Církví československou husitskou, která objekty roku 1952 převzala.

V roce 1820 vznikl v Jablonci už ´potoleranční´ německojazyčný evangelický luterský (a.v.) sbor; jako filiální při českém sboru a.v. v Křížlicích, za křížlického faráře (1813-1820) Jana Molnára (1765-1828). V roce 1838 se ustavil samostatný sbor. V letech 1833-1837 byla postavena modlitebna, k níž byla roku 1861, v roce vydání Protestantského patentu, přistavěna dřevěná věž.

Evangelický kostel postavila německá luterská komunita v letech 1875-1880 jako trojlodní baziliku s polygonální pětibokou apsidou v novorománském slohu, podle projektu chebského architekta Karla Haberzettla. Slavnostně jej otevíral český superintendent a.v. (1874-1889) Daniel Theofil Molnár (1819-1889). Hranolová věž v průčelí byla přistavěna až roku 1917.

Po založení Hradiště hory Tábor na jaře 1420, na základech dřívějšího přemyslovského osídlení, vznikl původní dřevěný kostel, který fungoval řadu desetiletí, třebaže dnešní kamenná stavba začala vznikat někdy po roce 1440 stavbou věže, snad i před obsazením města pozdějším králem (1458-1471) Jiřím z Poděbrad v roce 1452.

Muzeum bylo v roce 2001 založeno spolkem Moravian v adaptované menší selské usedlosti v centru Suchdola, zakoupené již roku 1991. Expozice jsou zaměřeny na dějiny Obnovené Jednoty bratrské, která se ustavila na základě založení Herrnhutu roku 1722 německojazyčnými exulanty ze širšího okolí Suchdola a Fulneku, kde působil až do roku 1622 sbor ´původní´ Jednoty.

Toleranční faru si evangelický německojazyčný a.v. sbor postavil v letech 1784-1785; roku 1822 ji nahradila nová budova. Současná fara byla postavena v roce 1882, za faráře (1823-1884) Jana Szepessyho. Roku 1888 byla budova zvýšena do patra.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Suchdole (Zauchtel). Jan Szepessy (1797-1884), rodák ze Sobotiště na Slovensku, syn seniora Michala Szepessyho, byl farářem německojazyčného evangelického a.v. sboru v Suchdole po dlouhé období 1823-1884. V letech 1834-1884 byl i seniorem Suchdolského seniorátu a.v. a po určitou dobu (snad 1864-1884) také náměstkem moravského superintendenta a.v.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Suchdole nad Odrou. Gustav Říčan (1912-1973), rodák z Huslenek, působil po několika vikariátních místech v období 1939-1949 jako farář ČCE ve Veselí. V letech 1949-1973 byl evangelickým farářem sboru ČCE v Suchdole.