Evangelický kostel Lanškroun

V Lanškrouně vznikla v roce 1905 kazatelská stanice německého evangelického sboru a.v. v Zábřehu (Hohenstadtu). S celým sborem se v roce 1919 stala součástí Německé evangelické církve (DEK) a spolu s ní roku 1945 zanikla.

´Evangelický kostel sv. Trojice´ Aš

Základní kámen původního evangelického kostela sv. Trojice v Aši byl položen 3. května 1622 (sic!) jen pro asi 800 osob. Kvůli tomu byl zbořen a 12. června 1747 položen základní kámen kostela se třemi kruchtami pro 4.000 osob. Tento jednolodní podélný pozdně barokní kostel sv. Trojice byl slavnostně otevřen na 1.

Evangelický kostel Křížlice

Brzy po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se v Křížlicích scházejí evangelíci ze širokého okolí; již v roce 1782 založili sbor, jehož členové se přiklonili k augsburskému (luterskému) vyznání. V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova.

Evangelický kostel Tábor

Roku 1897 byla v Táboře založena kazatelská stanice evangelického sboru h.v. z Moravče, za faráře (1874-1908) Josefa Toula (1845-1908). Samostatný sbor, již Českobratrské církve evangelické, vznikl v Táboře až v roce 1929. Prvním farářem (1929-1952) byl Bohuslav Souček (1887-1983), který v Táboře působil jako diasporní kazatel od roku 1912.

Evangelický hřbitov Černilov

Tento evangelický hřbitov založily roku 1858 společně oba evangelické černilovské sbory, reformovaný za faráře (1850-1859) Václava Šuberta (1825-1885) a luterský za faráře (1838-1863) Jana Bedřicha Kučery (1815-1863). Po celé období od Tolerančního patentu (1781) používali černilovští evangelíci obecní katolický hřbitov u kostela Sv. Štěpána.