Pamětní deska Matouše Collina Kouřim
Matouš Collinus z Chotěřiny (1506-1566)
Vítejte na webu, kde se můžete seznámit s místy, která souvisejí s hnutím zvaným REFORMACE. Některá místa toto hnutí už jen připomínají jako památníky proběhlých dějin, na některých místech reformace žije i v současnosti. Web je uzpůsoben pro použití v mobilních zařízeních, takže se zapnutými daty a GPSkou ho můžete využívat také při svých cestách (nejen) po České republice. Možná zjistíte, že u mnoha míst chybí údaje, některá místa zde ještě ani nejsou - neváhejte a doplňte je!
Matouš Collinus z Chotěřiny (1506-1566)
Ve Skalici, již na půdě ´Horních Uher´, jen několik kilometrů od moravské hranice, vznikl jeden z řady bratrských exulantských sborů. Roku 1647 si sbor koupil budovu v tehdejší Soukenické ulici, která byla adaptována. Zahrnula obydlí kazatele, bratrskou školu a byla zde umístěna knihovna, přenesená sem patrně z Ivančic.
Jiří Strejc (1536-1599), zábřežský rodák, byl svým způsobem ´neskladný´ kazatel Jednoty bratrské, jeden z překladatelů Kralické bible (pracoval ještě i na revizi jednosvazkového vydání z roku 1596) a autor žalmových písní. Při vzniku Českého vyznání (1575) byl vedením Jednoty bratrské pověřen spoluprací na textu vyznání.
Sborový dům sídlí v tzv. Frölichově vile, zakoupené pro sborové potřeby v roce 1929 od podnikatelské rodiny Frölichů, která se dostala do konkurzu v době inflace v Německu v roce 1925. V letech 1981-1985 byla budova zrekonstruována, od té doby je zde modlitebna, fara a farářský byt.
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Antonín Fleischer (1843-1916)
Toleranční fara byla v Libiši postavena, jako první ze sborových budov, v roce 1788 za faráře (1783-1793) Jana Vegha (1755-1830). Po sto letech ji v roce 1888 nahradila nová fara, patrová novorenesanční budova, za faráře (1876-1903) Augusta Nagye (1846-1903). V letech 1953-1957, za faráře (1927-1966) Břetislava Hladkého, prošla budova rekonstrukcí.
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Břetislav Hladký (1895-1982), rodák ze Strakonic, byl čtyřicet let (1926-1966) evangelickým farářem sboru ČCE v Libiši. Přispíval do řady časopisů, také pod pseudonymem Daniel Hodan.
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. August Nagy (1846-1903), rodák z Vanovic, po ročním vikářování (1869) v Kloboukách se stal prvním evangelickým h.v. farářem (1870-1876) v nově ustaveném sboru reformované církve v Heršpicích. Od roku 1876 až do své smrti působil v evangelickém sboru v Libiši.
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Josef Fleischer (1794-1850), rodák ze sboru ve Vysoké, působil celý svůj profesní život, po studiu teologie v Šaryšském Potoku, ve sboru v Libiši (1822-1850). Náhrobek je umístěn ve společné hrobce v rámci širší rodiny.
Na stránkách najdete vedle základních informací o místech spojených s reformací také další informace a zejména třídění míst podle různých kritérií. Místa si můžete filtrovat podle období, konfese nebo roku. S místy jsou spojeny i osobnosti. (Kde všude se potkáte s Janem Karafiátem?) Místa si můžete seřadit na timeline podle času vzniku.
Máte-li další nápady, co by mohlo na webu být, neváhajte NAPSAT.
Na tvorbě webu se můžete podílet (a vlastně jinak to ani nebude fungovat). Víte-li o místě, které nějak souvisí s reformací a na stránkách ještě není, PŘIHLAŠTE SE se a v horní liště se vám objeví zvýrazněný odkaz PŘIDEJ MÍSTO. Můžete přidat i další fotografie a informace do již existujících článků. PŘIHLAŠTE SE a najděte článek, do kterého chcete fotografii či informaci přidat. Nad článkem uvidíte záložku UPRAVIT - odklikněte ji a je to na vás!
Poslední komentáře