Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Chlebech. Jan Janata (1825-1905), rodák z Bučiny, byl chlebským evangelickým farářem h.v. v letech 1854-1904. V období 1862-1904 byl zároveň seniorem Poděbradského seniorátu církve h.v.

Náhrobek rodiny Molnárovy na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Jan Molnár (1765-1828), původem Slovák od Banské Bystrice, byl jedním z tolerančních kazatelů, kteří působili v Křížlicích. Farářem křížlického luterského (a.v.) sboru byl dvakrát, v letech 1798-1808 a znovu 1813-1828, když mezitím byl farářem v Kovánci. V letech 1808-1828 byl zároveň seniorem evangelické církve a.v.

Kladenský sbor Českobratrské církve evangelické byl původně, od roku 1872, kazatelskou stanicí pražského klimentského (h.v.) sboru (osamostatnil se v roce 1912). Za podpory klimentského i dalších sborů byl v dnešní ulici Gen. Klapálka vybudován novoklasicistní kostel s historizujícími prvky podle projektu architekta J. Blechy z Prahy. Kostel byl slavnostně otevřen bohoslužbami 10.

Pamětní deska je od roku 1965 umístěna v evangelickém kostele Spasitele v Mincovní ulici. Johannes Mathesius se narodil roku 1504 v saském Rochlitz, městečku ležícím severně od Chemnitz. V letech 1532-1540 působil v Jáchymově jako rektor (ředitel) latinské školy.

Po Tolerančním patentu se v oblasti Vilémova a nedalekých Zvěstovic přihlásili evangelíci jak k reformované (h.v.) církvi, tak k církvi luterské (a.v.). Luterští byli připojeni ke sboru a.v. v Opatovicích, reformovaní ke sboru h.v. v Močovicích. V letech 1862-1863, v návaznosti na Císařský patent, však společně postavili kapli obklopenou hřbitovem. Slavnostně kapli otevíral 23.

Rodiny augsburského vyznání patřily od roku 1781 k nejbližšímu luterskému sboru v Křížlicích. Věřící se scházeli v rodinách, někdy též užívali modlitebnu sboru helvetského vyznání. Teprve v roce 1838 jim byla povolena stavba vlastní modlitebny ve stráni nad říčkou Oleškou. Kostel byl posvěcen v roce 1842, za křížlického faráře a.v. (1828-1863) Matouše Molnára (1799-1863).

Oblast kolem Vilémova byla od Tolerančního patentu součástí evangelického luterského sboru (a.v.) v Opatovicích. V roce 1862 se podařilo zřídit hřbitov s kaplí ve Zvěstovicích, kde se již v té době začaly konat několikrát ročně bohoslužby jak s luterskou (z Opatovic), tak s reformovanou liturgií (ze sboru h.v. v Močovicích, později z Čáslavi). Přičiněním opatovického faráře Josefa J.