Bratrské oltáře nad Českou Kamenicí

Lidová tradice uvádí, že se původně jednalo o lesní, tajné oltáře, které v období, kdy panství patřilo protestantské šlechtě, vytvořila tehdejší katolická menšina. Jedná se o období let 1515 - 1614. V období rekatolizace po bitvě na Bílé hoře, bylo místo navštěvováno místní evangelickou komunitou. Jedná se o oltář, vytesaný do výklenku pískovcové skály.

Evangelický kostel Praha Salvátor

Brzy po vyhlášení Rudolfova majestátu (1609), který přinesl náboženskou svobodu i reformačním církvím, začali němečtí věřící augsburského vyznání stavět svůj kostel. Byl postaven v letech 1611–1614 ve stylu německé renesanční gotiky, byl trojlodní a vnitřní prostor dosahoval výše 20 až 21 metrů. Klenba byla zdobena cennými freskami. Presbyterium osvětlovalo pět vysokých oken.

Evangelický kostel Libice nad Cidlinou

Kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven roku 1896 v neorenesančním slohu, za faráře (1895-1927) Františka Nováka (1862-1930). Původní toleranční kostel byl slavnostně otevírán 23. listopadu 1794, když byl farářem (1783-1837) Mojžíš z Tardy (1759-1837).

Evangelický kostel Hlučín

Budova z roku 1862, novogotická stavba z režného zdiva, byla postavena pro evangelíky a.v. Po roce 1919 zde existovala kazatelská stanice opavského sboru Německé evangelické církve (DEK). Zanikla po roce 1945 spolu s celou Německou evangelickou církví. Nato zde pracovala kazatelská stanice sboru ČCE v Ostravě, která zanikla roku 1995. V roce 1965 byl zrušen hřbitov kolem kostela.

Evangelický kostel Klobouky u Brna

Evangelictví mělo v Kloboukách i v okolí pevnou tradici. V 16. a 17. století zde žili převážně evangelíci, až po bitvě na Bílé hoře se poměry násilně změnily. Víra předků však nebyla úplně vyhlazena a záhy po vydání Tolerančního patentu se již první rodiny hlásily k reformovanému vyznání. Sbor vznikl v roce 1782.

´Evangelický kostel´ Podbořany

Jednolodní novorománský kostel podle projektu architekta Wernera Schwerdtnera byl postaven v roce 1902 pro kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) německého sboru v Chomutově, která v Podbořanech vznikla za tzv. německého přestupového hnutí v roce 1899.  Roku 1908 byla kazatelská stanice přefařena ke sboru a.v. v Hořovičkách.

Náhrobek Jana Rumla

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. První velimský farář českého původu, rodák ze semtěšského sboru, Jan Ruml se narodil 1.1.1817. Farářem ve Velimi byl v letech 1846-1858, kdy byl postaven současný kostel. Zemřel 30.1.1880 v nedaleké Křečhoři.

Červený kostel Olomouc

Červený kostel je 55 metrů vysoký novogotický kostel severoněmecké cihlové gotiky v Olomouci. Od roku 1956 se využívá jako sklad knih Vědecké knihovny v Olomouci a není veřejnosti přístupný.