Impulsem pro vznik Husova pomníku na Staroměstském náměstí byla ostrá polemika, která zazněla 25. listopadu 1889 v zasedání českého zemského sněmu, proti návrhu, aby byl Jan Hus zahrnut mezi významné české osobnosti zobrazené v tehdy dobudovávaném Národním muzeu (1891). Již 1. prosince vyšla v Národních listech jako reakce výzva ke sbírce na Husův pomník ´uprostřed Prahy´.

V roce 1889 byl ustaven filiální sbor evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Kšelích, kam evangelíci z okolí Škvorce od toleranční doby patřili; za kšelského faráře (1884-1902) Karla Molnára (1847-1902). Základní kámen evangelického kostela byl položen 12. června 1892, slavnostní otevření jednolodního novogotického kostela s půlválcovou apsidou a čtyřbokou věží nad vchodem se konalo 14.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Daňkovicích. Václav Šolín (1863?-1908) byl evangelickým učitelem v Daňkovicích v letech 1895-1908. V období jeho působení byla roku 1898 postavena nová budova školy, která však měla již od roku 1869 tzv. právo veřejnosti.

Michal Blažek (1753 v Senici-1827) přišel do Jimramova po dvou letech činnosti ve sboru h.v. v jihomoravské Nosislavi. Působil v Jimramově od roku 1784 do své smrti v listopadu 1827. V letech 1785-1827 byl zároveň prvním superintendentem evangelické církve h.v. na Moravě, velice činný i literárně.

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Džbánově. Bedřich Horký (1860-1945) byl dlouholetým farářem (1887-1931) ve Džbánově, druhým po osamostanění evangelického sboru h.v. v roce 1880, a to po Bohumilu Marešovi.

Evangelický kostel na dnešním Husově náměstí je trojlodní neogotická stavba ze začátku 20. století. Projekt podle architekta Franze Blasche uskutečnil stavitel Ernst Latzel, varhany pocházejí z místní varhanářské firmy Rieger a Klos; kostel sloužil až do roku 1945 Německé evangelické církvi. Po odchodu německých obyvatel jej nějakou dobu užívala Církev Československá husitská (CČSH).

Evangelický farář a spisovatel Jan Karafiát (1846-1929), autor knihy Broučci, se narodil v Jimramově v čp. 10.

Kostel Sv. Havla byl postaven v románském slohu v letech 1232-1263. Ve 14. století byl goticky přestavěn jako trojlodní se dvěma věžemi. V období 1723-1727/38 bylo průčelí upraveno ve stylu vrcholného baroka a následně barokně upraven interier.