Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. František Novák (1862-1930) byl v letech 1888-1895 farářem reformovaného sboru ve Velké Lhotě u Dačic. V Libici nad Cidlinou se stal v letech 1895-1927 nástupcem faráře (1879-1895) Aloise Jelena (1848-1909).

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Sněžném. Adolf Pospíšil (1904-1967) byl farářem ve Sněžném, tehdy ještě Německém, v letech 1931-1945. Nato se stal kazatelem Jednoty českobratrské, dnešní Církve bratrské, v Brně (1945-1964).

Nově upravený (2017) sborový sál ve sborovém domě v Zahradní ulici 537. Budovu získal sbor od města nedobrovolnou výměnou za dosavadní sídlo v areálu židovské synagogy v roce 1985 a postupně upravil sborový sál a další sborové zázemí; půdní vestavba rozšířila farní byt.

Náhrobek ThDr Františka Kozáka (1857-1926), rodáka z Lísku u Jimramova, faráře evangelického sboru h.v. v Čáslavi (1888-1925), kam přišel ze sboru h.v. ve Velké Lhotě (1884-1888). Náhrobek je v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi, která byla založena roku 1884.

Náhrobek na evangelické části hřbitova v Kloboukách. Josef Totušek, rodák z Jimramova (1808-1877) byl evangelickým reformovaným farářem v Kloboukách v letech 1840-1877 a zároveň v období 1846-1872 seniorem Západního (Brněnsko -Jihlavského) seniorátu církve h.v.

Husův kámen je ve Vysokém Mýtě umístěn v parku rozkládajícím se kolem kostela Nejsvětější Trojice, cca 250 m jižně od náměstí Přemysla Otakara II.

Evangelický kostel na dnešním Husově náměstí je trojlodní neogotická stavba ze začátku 20. století. Projekt podle architekta Franze Blasche uskutečnil stavitel Ernst Latzel, varhany pocházejí z místní varhanářské firmy Rieger a Klos; kostel sloužil až do roku 1945 Německé evangelické církvi. Po odchodu německých obyvatel jej nějakou dobu užívala Církev Československá husitská (CČSH).