Náhrobek šestého semtěšského reformovaného faráře (1884-1916) a seniora Čáslavského seniorátu h.v. (1904-1916) Jana Pelíška (1850-1916) na hřbitově v Semtěši.

Brzy po vydání Tolerančního patentu, v roce 1783, vznikl v Borové sbor reformovaného vyznání. Během jediného měsíce (od dubna do května 1783) byla postavena jednoduchá modlitebna bez věže. Její toleranční charakter je zachován až do dnešních časů. Vchodem z boční strany vejdeme do modlitebního prostoru s kazatelnou na širší straně a se dvěma řadami lavic.

Památník českým bratřím
Symbol českého exulantství pro svobodu víry a přesvědčení

Kostel, s půlkruhovou apsidou, byl postaven roku 1827 zároveň se vznikem samostatného evangelického reformovaného (h.v.) sboru, oddělením od sboru v Močovicích (od roku 1866 v Čáslavi). Prvním farářem (1827-1830) se stal Karel Fleischer (1801-1886).

Evangelický sbor v Kolíně byl založen 16. května 1868. Základní kámen kostela byl položen v květnu 1871 a již 17. prosince 1871 se v kostele konaly první bohoslužby. V roce 1953 byl kostel přestavěn podle návrhu architekta Bohumila Bareše. Poslední úpravy interiéru kostela byly provedeny podle návrhu výtvarnice Barbory Veselé.

V období protireformace se v okolí Daňkovic, jako ostatně všude na Vysočině, ukrývali tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se skoro všichni obyvatelé přihlásili k reformovanému vyznání a již v roce 1782 se přidružili k jimramovskému sboru a později k sousednímu sboru v Německém (dnes Sněžné).

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Krakovanech. Jan Košut ml. (1802-1866), rodák z Bučiny, byl krakovanským evangelickým h.v. farářem v letech 1825-1866. Roku 1840 byl tehdy prodloužen evangelický kostel o druhou kruchtu; toleranční dispozice, se stolem Páně a kazatelnou na delší straně kostela, byla tehdy zachována.

Renesanční luterské gymnasium. Budova z roku 1578, financovaná paní Alenou Berkovou Meziříčskou z Lomnice. Jednopatrová budova, obdélníkového půdorysu ve stylu italské renesance, je nápodobou Palazzo Pompei ve Veroně.