Náhrobek na evangelickém hřbitově v Krakovanech. Jan Řepa (1812-1896) byl dlouholetým evangelickým h.v. farářem v Lozicích (1846-1894). Náhrobek má v Krakovanech, kde byl tehdy jeho syn Jan E. Řepa (1858-1931) farářem.

Středisko německých valdenských koncem 13. a v první polovině 14. století, proti nimž byla vyhlášena křížová výprava. V Bednárci byli valdenští všichni s výjimkou rychtáře, lazebníka a obecního pastýře. V jejich domech se konala několikrát do roka shromáždění za účasti pravidelně přicházejících kazatelů.

Hrob profesora (1948-1970) především praktické teologie na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze J. B. Jeschkeho (1902-1977) na evangelickém hřbitově v Kutné Hoře.

Vznik evangelického sboru v Krouně podporoval tehdejší majitel Rychmburského panství Filip hrabě Kinský. Do nedávna tajní evangelíci se začali ve velkém množství scházet. Hrabě Kinský zařídil povolání reformovaného duchovního, a to Františka Kovacse z Uher. První kázání se konalo ve stodole u Šimonů v září 1783.

Náhrobek Čestmíra Rychetského (1921-1987) na evangelickém hřbitově v Hradišti u Nasavrk, kde byl v letech 1961-1986 farářem. Spolu se svou manželkou Miloslavou (1922-2014) zkatalogizovali archivy desítek evangelických sborů.

Evangelický areál leží nedaleko místa, kde stál původní evangelický kostel z roku 1878, který musel nuceně ustoupit napřímení Husovy ulice v roce 1962. Současný evangelický kostel vznikl onoho roku 1962 úpravou budovy staré původní fary; za farářky (1962-1990) Marie Čejkové. Dnešní interiér navrhl akademický architekt Jiří Veselý koncem 20. století.

Renesanční kostel z roku 1560 byl původně utrakvistický. Vzácnou součástí kostela, dodnes zachovanou a památkově chráněnou je venkovní kazatelna z období saské renesance. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byl kostel přesvěcen na katolický. Během let však chátral a uvažovalo se dokonce o jeho zbourání.

Počátkem 20. století se zdejší němečtí evangelíci (luteráni) rozhodli postavit vlastní modlitebnu a vybrali pro ni místo na vyvýšenině dnešního Tesařova (dříve Schenkenhahn) při bývalé císařské krkonošské silnici. Od roku 1903 se zdejší evangelíci scházeli v chatě Zvonice, proto se v roce 1908 rozhodli postavit si vlastní modlitebnu.