Husův pomník Praha

Impulsem pro vznik Husova pomníku na Staroměstském náměstí byla ostrá polemika, která zazněla 25. listopadu 1889 v zasedání českého zemského sněmu, proti návrhu, aby byl Jan Hus zahrnut mezi významné české osobnosti zobrazené v tehdy dobudovávaném Národním muzeu (1891). Již 1. prosince vyšla v Národních listech jako reakce výzva ke sbírce na Husův pomník ´uprostřed Prahy´. Ustavující schůze ´Spolku pro zbudování pomníku M. Jana Husa v Praze´ se konala 31. května 1890, s cílem postavit pomník z veřejných sbírek a příspěvků členů.

Základní kámen byl na Staroměstském náměstí položen 5. července 1903 během třídenních slavností, které měly ´národní ráz´. Čeští a moravští evangelíci nebyli na oslavách oficiálně zastoupeni. Důvodem neúčasti byl postoj ´mladočeské strany´, aby Husova postava na pomníku představovala Husa ´jako českého národního hrdinu a vlastence, nikoli jako církevního reformátora´. Proti kamennému Husovu pomníku se v evangelické, především reformované (h.v.), církvi začalo již koncem roku 1889 mluvit o ´živém Husově pomníku´. Tato akce dospěla k vybudování Husova domu v Jungmannově ulici v roce 1923.

Slavnostní ´předání národu´ v den 500. výročí kostnické hranice nebylo během 1. světové války, 6. července 1915, možné. Jen v zasedací síni Staroměstské radnice se konala menší slavnost spojená s ´valnou hromadou spolku´. Během dopoledne prošel kolem pomníku mlčky také průvod padesáti evangelických farářů v talárech, od klimentské reformované (h.v.) fary přes Staroměstské náměstí k luterskému (a.v.) salvátorskému kostelu.

Husův pomník je realizací vítězného návrhu sochaře Ladislava Šalouna ze soutěže v roce 1900. Bronzové sousoší uprostřed s M. Janem Husem a symbolickými postavami husitů (směrem k Týnskému chrámu) a pobělohorských emigrantů (směrem k místu popravy ´českých pánů´ před radnicí) je umístěno na žulovém podstavci. Celý komplex prošel v letech 2013-2015 generální opravou.