Evangelický areál Čáslav

Areál čáslavského evangelického, původně h.v., sboru zahrnuje pozemek kolem kostela a fary. Na západní straně, s výhledem na Podměstský rybník, ho ohraničuje část městských hradeb ze 2. poloviny 13. století. Po požáru kostela a fary v původním sídle sboru  v Močovicích začátkem května roku 1866 zakoupil sbor během několika dní přízemní budovu čp. 159 vedle kostela, jehož stavba již probíhala od roku 1864, a upravil ji na faru, za faráře (1838-1887) Pavla Nešpora (1814-1897). Kromě bytu faráře byla roku 1869 zřízena v budově fary evangelická škola, od roku 1890 s právem veřejnosti. V roce 1910 byla škola přesunuta do nové budovy Učitelského ústavu a zanikla spolu s ním roku 1921, za faráře (1888-1925) Františka Kozáka (1857-1926).

Současná, patrová, budova fary byla postavena v roce 1928 za faráře (1926-1944) Rudolfa Petra Lanyho (1887-1944) podle projektu architekta Bohumíra Kozáka (1885-1978). Kromě bytu faráře je v 1. patře presbyterna a farní kancelář a naopak Komenského síň v suterénu budovy slouží  pro bohoslužby během zimního období.

Vedle kostela zůstala na hradbách zachována jedna z řady bašt městského opevnění. Jako čp. 158 v ní byl původně zařízen byt pro kostelníka. Po roce 1989 se zde scházel skautský oddíl. V roce 2020 proběhl projekt rekonstrukce Bašty, který umožňuje bezbariérový přístup. Realizace ´Bašta pro všechny´ získala 1. místo v celostátní soutěži Památka roku 2020 v kategorii menších oprav do dvou milionů korun.