Evangelický kostel ap. Pavla Ústí nad Labem

V Ústí nad Labem vznikl v roce 1878 z kazatelské stanice luterského (a.v.) německého sboru v Teplicích samostatný evangelický sbor a.v. V letech 1904-1906 sbor postavil novorománský kostel se čtyřbokou věží vysokou 40 m, podle projektu lipského architekta Julia Zeissiga (1855-1930). Na klenbu byla poprvé při stavbě kostela použita železobetonová konstrukce z prefabrikátů.

Náhrobek Josefa Jadrníčka

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Miroslavi. Josef Jadrníček (1885-1952) byl evangelickým farářem v Zádveřicích (1911-1921) a v Uherském Hradišti (1921-1949). V letech 1933-1945 byl seniorem Brněnského seniorátu Českobratrské církve evangelické.

Evangelický kostel Plesná

Pseudorenesanční evangelický kostel v Plesné s věží byl postaven roku 1847. V interiéru se nachází barokní oltář s obrazy Krista na hoře Olivetské a Poslední večeře. Tento kostel byl prvním evangelickým kostelem v chebském okrese, který měl svůj vlastní farní sbor. Naproti kostelu stával evangelický hřbitov, který byl ovšem roku 1969 zlikvidován.

Náhrobek Jana Škeříka

Společný náhrobek rodiny Škeříkovy na evangelické části hřbitova v Kloboukách. Jan Škeřík (1866-1956), rodák ze Sloupnice, byl po pětiletém působení (1898-1903) v českých evangelických sborech v USA krátce vikářem v Kloboukách (1903-1905) a nato působil v evangelických sborech h.v. ve Valteřicíc (1905-1910) a v Heršpicích (1910-1939).

Evangelický areál Poděbrady

Evangelický areál leží nedaleko místa, kde stál původní evangelický kostel z roku 1878, který musel nuceně ustoupit napřímení Husovy ulice v roce 1962. Současný evangelický kostel vznikl onoho roku 1962 úpravou budovy staré původní fary; za farářky (1962-1990) Marie Čejkové. Dnešní interiér navrhl akademický architekt Jiří Veselý koncem 20. století.

´Evangelický hřbitov´ Starý Kolín

Evangelická část se rozkládá v zadní pravé čtvrtině hřbitova, kde dominuje pískovcový sloup s kalichem, který je dílem sochaře a kameníka Rudolfa Šušmy z Kolína.

Hřbitov byl zřízen v letech 1908-1909 za obcí směrem k Hlízovu. Vstup je klasicistní branou, centrální kříž uprostřed hřbitova z roku 1909 je rovněž od sochaře Rudolfa Šušmy.