Náhrobek Čeňka Jurena

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Chvaleticích. Čeněk Juren (1804-1888) byl druhým evangelickým farářem h.v. v Libenicích (1830-1834). Nato byl farářem v Hradišti v letech 1834-1863, kdy tam byla postavena nová fara (1835), kostel (1842-1847), i škola  (1861). Leží ve společném hrobě spolu se svým zetěm Juliem Fleischerem a jeho otcem Karlem Fleischerem.

Náhrobek Josefa Procházky

Náhrobek rodiny Procházkovy z Přítok na evangelickém hřbitově v Libenicích z roku 1895. Josef Procházka (-1910) byl prvním kurátorem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Kutné Hoře, v letech 1891-1910. Již předtím byl od roku 1884 kurátorem kutnohorského filiálního sboru při evangelickém h.v. sboru v Libenicích.

Evangelický areál Přelouč

Začátek evangelického areálu je v roce 1871, kdy byla pořízena budova nedaleko náměstí a upravena na faru; zároveň byla na zahradě postavena modlitebna. V letech 1904-1905, za faráře (1902-1932) Františka Klapuše (1873-1958), byla na místě původní fary postavena nová patrová budova; v sousedství byl zároveň budován kostel.

Náhrobek Justa E. Szalatnaye

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Justus Emanuel Szalatnay se narodil 21. srpna 1834 v Moravči. Velimským farářem byl celé půlstoletí, v letech 1859-1910. Hřbitov byl v tomto období roku 1888 rozšířen. Současně byl v letech 1871-1889 seniorem Čáslavského seniorátu h.v. a v letech 1889-1910 superintendentem evangelické církve h.v. v Čechách.

Sborový dům Podbořany

Po roce 1945 v Podbořanech vznikla kazatelská stanice evangelického sboru ČCE v Žatci, která se k 1. dubnu 1952 stala farním sborem. Bohoslužby se konaly v dříve evangelickém kostele a.v. spolu s Církví československou husitskou, která se posléze stala jeho majitelem.

Evangelický kostel Semtěš

Současný kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl stavěn v letech 1860-1862, po vybavení interiéru slavnostně otevřen 15.září 1867, kdy kázal Václav Šubert z Krabčic. Toleranční kostel byl zbourán před novostavbou v roce 1860. Jeho slavnostní otevření 17.srpna 1783 proběhlo za veliké účasti, i oficiální, včetně ´pana krajského s chotí, hrabat Thunů, ba i faráře ze Zbislavi´.

Zřícenina hradu Sion

Zříceninu tvoří pozůstatky gotického hradu, který si v letech 1426-1427 nad zákrutem řeky Vrchlice vybudoval jako soukromé sídlo husitský hejtman Jan Roháč z Dubé. Po prohrané bitvě u Lipan (1434) se Sion stal posledním útočištěm poražených husitských radikálů, kteří se odmítali podvolit králi a císaři Zikmundovi Lucemburskému.