Kutnohorský náboženský smír 1485

Na sněmu království českého, který jednal ve dnech 13.-20. března 1485 v Kutné Hoře, v tehdy utrakvistickém kostele Sv. Jakuba, došlo k dohodě mezi stranou podobojí, husitskou či utrakvistickou, a stranou podjednou, římsko-katolickou, o vzájemné toleranci. Dohoda zaručovala vzájemné uznání obou liturgických bohoslužebných forem, především vysluhování eucharistie ´pod obojí způsobou´, tedy chleba i vína z kalicha, jak to přiznávala kompaktáta z 5. července 1436.

Kompaktáta se tak stala zemským zákonem a byla zapsána do zemských desk. Zemským zákonem zůstala až do roku 1567, kdy po rozšíření světové reformace z Německa a Švýcarska dosáhla utrakvistická strana na císaři Maxmiliánovi II., že kompaktáta, která teď už omezovala reformační učení, přestala platit.

Kutnohorský smír 1485 byl přitom jakousi ´tolerancí z únavy´, jak utrakvistů, tak strany podjednou, a to tolerancí po státní, nikoli po církevní linii. Dohoda totiž neplatila pro Jednotu bratrskou ani pro tzv. pikarty.

Zajímavost

Farní kostel Sv. Jakuba v Kutné Hoře byl v letech 1424-1623 utrakvistický.