Domek ´Na sboru´ Kunvald

Roku 1457 přišla z Prahy do Kunvaldu skupina kolem B. Řehoře ovlivněná názory Petra Chelčického, toužící žít podle evangelia. Přímluvou Jana Rokycany u Jiřího z Poděbrad se ´bratři a sestry zákona Kristova´ uchýlili sem, do horské krajiny na litickém králově panství, tehdy ve ´vnitrozemí´, neboť Kladsko bylo součástí Českého království.

Během krátké doby se po integraci dalších skupin ustavilo společenství, které se odpoutalo od ´apoštolské sukcese´ a začalo se nazývat Jednota bratrská. V Kunvaldu postavili, podle tradice v místech současného domku ´Na Sboru´, budovu pro bohoslužebná shromáždění, kterou Jednota nazývá Sbor.

O století později zasáhly i bratrské společenství v Kunvaldě výnosy po habsburském vítězství v první Šmalkaldské válce 1547. Doloženo je, že i přes zákaz se shromáždění i v Kunvaldu konala. Samostatný bratrský sbor byl později jen filiální, spravován nejčastěji ze Žamberka.

Krátce před Bílou horou byla ve Sboru i bratrská škola. Následně zde do roku 1750 existovala katolická škola; nato bylo stavení v soukromých rukou. Roku 1929 domek koupila Českobratrská církev evangelická a byl upraven jako malé muzeum odkazující na  bratrské dějiny Kunvaldu i celé Jednoty. Po rozsáhlé rekonstrukci byla otevřena současná expozice, při 400. výročí narození Jana Amose Komenského. Jeho pomník stojí od roku 1910 nedaleko, v místech bývalého bratrského hřbitova, zahrnujícího pozemek kolem ˇSboru´.

Nedaleký, cca 500 m vzdálený,  Modlivý důl  byl podle tradice místem tajných bohoslužeb vždy v období sílícího tlaku. Označuje ho nenápadný kámen obrostlý bezostnatou růží.  Bratrská lípa , srostlá ze tří proutků, odkazuje k nucenému exilu členů Jednoty bratrské po roce 1547. Lokalita  Jordán  odkazuje ke dřívější studánce v lese, kde se konaly bratrské křty.